Koncerty Silver Rocket |
---|
10. 12. Praha - Potrvá: Arrrgo (ES) · Lyssa |
14. 12. Praha - 007 Strahov: Benefiční koncert Silver Rocket pro Klub 007 · Planety · Laundered Syrup · Red Torch |
25. 4. Praha - Meet Factory: Karate (USA) |
15. 11. Praha - Meet Factory: New Model Army (UK) |
Aktuální články |
---|
Novinky: 22. 11. Benefiční večer pro Klub 007 v sobotu 14. prosince |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 30. 4. The Conformists: Ameriku žijí tak minimálně, jak jen jde |
Archiv 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Začátek: 20:00
Nicole, John, Jim. Vznik 2016, od tý doby čtyři alba a bezpočet EP. Striktně černobílá prezentace. Název si dali podle kousku textu Bowieho „Ashes to Ashes“ a prezentujou se brajglem, kterýmu je jen těžký – spíš nemožný – odolat. Girls In Synthesis. Představte si Big Black v nejlepší formě, ale navíc s úchylným disko odstínem a bezpečně rozpoznatelným anglickým sarkasmem. Nebo myslete na The Fall, PiL a Wire, který jsou společně pohřbený pod nánosem špinavý kytarový přílivový vlny. Dá se na to divoce tančit, dá se u toho mlátit hlavou dopředu dozedu, dá se jen v extázi zírat a užívat si ten proud nervní energie. Girls In Synthesis 15. února v Underdogs.
Vstupné: 150,- Kč / 200,- Kč
Louisville a nezávislá hudba, tak či onak spojená s punkem. Jedna z magických formulí 90. let funguje i nadále – třeba i díky neutuchajícím aktivitám letos třiapadesátiletého Scotta Ritchera. Ten zanechal hlubokou stopu už coby kytarista a zpěvák kultovních Metroschifter, ale výčet jeho dalších lásek je snad ještě zajímavější. Spisovatel a výrobce burbonu, který se díky práci ve fanzinu K Composite stal vydavatelem, coby majitel labelu Slamdek pro změnu pomáhal kapelám jako Endpoint, Jawbox nebo Rodan. A pozor – v roce 1998 dokonce kandidoval na starostu Louisville. Scott Ritcher žije v posledních letech ve Švédsku a zpátky k hudbě se vrátil prostřednictvím akustického mini LP „The Kentuckian“ z roku 2019, které nabízí šest strohých, ale překvapivě silných country skladeb s typickou Ritcherovou melodikou. Metroschifter hráli v pražském Klubu 007 několikrát (naposled v prosinci 2009), tentokrát se Scott Ritcher vrací 13. března sólo do Kaštanu, kde mu bude dělat společnost Cardo & Decumanus, jehož debutová deska „Pospolitost“ vyjde během jara 2023 na Silver Rocket.
Stárnout s muzikou není úplně snadná věc – existují ale muzikanti, kteří naopak s přibývajícími roky vysílají zpátky do světa o to radostnější energii. Členové Savak jsou dokonalým příkladem. Jejich sestava je ostatně sama o sobě procházkou historií významné části nezávislé scény – v kapele najdete kromě Sohraba Habibiona z Obits a Michaela Jaworskiho z The Cops i členy bez nadsázky legendárních kapel jako Nation Of Ulysses, The Make-Up (příležitostný koncertní baskytarista James Canty, který hrál i s Tedem Leem) a Enon nebo Holy Fuck (bubeník Matt Schulz). Savak vznikli na troskách Obits (Sub Pop) a debutovou desku „Best Of Luck In Future Endeavors“ vypustili do světa v roce 2016: aktuální páté album „Human Error / Human Delight“ vyšlo loni. Savak na letošním evropském turné doprovodí na několika koncertech Prohra Praha, protože obě kapely se rozhodly vydat své nové songy na společném kazetovém splitu.
Byli tady poprvé v roce 2018, všechny ty koncerty dopadly skvěle – a proto se Star Club West vrací. Není to ale jedinej důvod: tahle nenápadná kapela z Antverp pořád tvoří skvělou hudbu (v roce 2020 vydala hned TŘI desky!!!), kterou rozhodně doporučujeme vaší pozornosti. Mozkem Star Club West je kytarista a zpěvák Nico Jacobs, její duší a srdcem pak nenapodobitelnej kytarista Chris Smet, kterýho jistě znáte coby hlavní oporu živý verze Paramount Styles. Každý úterý od roku 1999 se Nico a Chris scházejí s kamarádama coby Star Club West v tichosti a poklidu vydávají naprosto vynikající desky, vzdáleně připomínající třeba Built To Spill, Yo La Tengo, Pinback nebo Tortoise. Dost eklektická směs, ale živě to je rozhodně mnohem větší rachot, přijďte se přesvědčit! A nebo se zeptejte pamětníků těch koncertů z roku 2018, který asi překvapily úplně všechny zúčastněný…
Festival Proti proudu
Na pódiu (nebo pod ním, za ním, vedle něj, u ohně, kdekoliv – to je právě kouzlo téhle „kapely“) dvě bosé postavy v podivných montérkách. Anne Hübschmann a Al Burian, tedy Anarkuss. Jedna akustická kytara, dva hlasy: nejjednodušší obsazení, ale zároveň neskutečná energie. Hudba coby proud komunikace – živelná, stále se měnící, zdravě nestálá. Duo, momentálně usazené v Berlíně, se po čase vrací do Česka; nenechte si to ujít. „Acoustic music has advantages. It's very adaptable to different situations,“ říká Al Burian (mj. Milemarker, Challenger, vydavatel fanzinu Burn Collector): „It can connect you to music ideas and traditions and feelings from before recorded music, or before electricity. You can practice in the park. Tim Remis once said, ´if you can't play it on acoustic guitar and it would sound like anything, what is it? It's not really a song.´ I'm not sure I'd go that far, but I see his point.“ V neděli 21. května se těšíme na shledání v našem oblíbeném Potrvá.
Na poslední chvíli upečenej (ale potenciálně o to zajímavější a výživnější, jak už to v těchhle případech ostatně bývá…) koncert tria z Berlína, který si říká 13 Year Cicada. Velmi – ale fakt jen VELMI – přibližný spojnice hledej mezi jmény jako třeba Enon, Le Tigre a Edie Sedgwick, ale je to celý o něco složitější: 13 Year Cicada jsou rytmicky jednoznačně komplikovanější, než výše zmíněné entity, zároveň se ale nad jejich zvukem vznáší nasládle psychedelický opar, pro který momentálně nemáme přirovnání (ani nehledáme). Basa, bicí, klávesy – prostě nám to dost učarovalo a pevně věříme, že si 8. června do Eternie najdete cestu i vy, protože tohle by mohl bejt začátek něčeho zajímavýho. 13 Year Cicada jsou radikální, zábavný, vlastně dost strhující a přiměřeně „chytrý“ zároveň.
Přestože poslední album Pontiak s názvem „Dialectic Of Ignorance“ vyšlo v roce 2017, unikátní bratrské trio nelze ani omylem považovat za neaktivní kapelu. Lain, Jennings a Van Carneyovi se v posledních letech společně věnovali vlastnímu pivovaru Pen Druid Brewing, což k Pontiak vlastně patří stejně jako mohutné riffy a hippie refrény: tihle milovníci života nadšeně zkoumají všechny jeho příjemné stránky – ať už jde o rokenrol, nebo o pivečko. Chuť a potřeba dělat muziku nicméně Pontiak znovu vyslala na cestu a my se nemůžeme dočkat: 15. června se uvidíme v MeetFactory! Dokonalá bratrská souhra v nejjednodušším a základním rockovém obsazení, tři vokály, riffy a psychedelie, pravověrný hard rock i tvrdohlavý minimalismus. Pontiak si našli vlastní sound, v kterém se odráží jak pokora k dějinám syrové hudby, tak i celoživotní optimismus. „Snažíme se vnímat krásu života – jakkoliv to zní srandovně – ve všem, co děláme... Práce na zahradě, farma, pivovar, vztahy, muzika; k tomu všemu se dá přistupovat pozitivně,“ říká kytarista a zpěvák Van Carney: „Život ti to na tvojí cestě vrátí, věř tomu. A je to taky jeden z mála způsobů, jak si udržet nějakou naději. Je spousta sraček všude kolem nás a my se snažíme byť třeba jen po malejch, nepatrnejch krůčkách objevovat to lepší.“ Souzníme s tímto životním programem!
https://fb.me/e/3zeEEaZKG
Začátek: 18.00
19. ročník závodu Shibak Contest - Dirty Jump BMX a MTB
Začátek: 16:30
Animalfest 2023 https://www.facebook.com/events/1034576294371634/
Dvě dvojice, které mají společného jmenovatela: Anara Badalova (New Dog, ex – Travels, Metal Hearts). Nejdříve křest nového vinylu: „Domov, co nebyl (The Home That Wasn't) is the second album by ARANANAR, the duo of Adam ´Aran´ Nenadál and Anar Badalov. Recorded in late 2022 between the Czech Republic and rural Colorado, Domov, co nebyl picks up where ARANANAR's mystical debut Kosti left off: gauzy textures hang over propulsive acoustic bass lines and delicate piano melodies, evoking Young Marble Giants, Nick Cave, and Suicide.“ I v Hourloupe ale figuruje Badalov: jeho hudebním partnerem je tentokrát Frank Menchaca a jejich společný výtvor Hourloupe zní jako intimní dialog Enablers a Johna Calea.
Návrat do Prahy po dlouhých šesti letech, nové album (se srpnovým datem vydání) na Temporary Residence rovněž po šesti letech! Ano, kultovní Grails jsou zpátky: přestože zatím poslední deska „Chalice Hymnal“ vyšla v roce 2017, duch kapely jako by nikdy nezmizel. Hyperaktivní bubeník Emil Amos sice mezitím nastálo zakotvil v Om (a věnuje se i svému sólovému alter egu Holy Sons) a další členové kapely rovněž nezaháleli, mocná aura Grails nicméně stále pulzovala. Znovu se zhmotní 8. října v MeetFactory, kde se Grails představí vůbec poprvé.
Lístky zde
Pražská kapela něco něco křtí svou novou desku Třeti. Taneční, elektronické a místy post-punkové písničky s českými texty si můžete poslechnout naživo 19. 10. v Kasárnách Karlín.
Jako host vystoupí Palma, zpěvačka a skladatelka původem ze Slezska. Aktuálně přichází s novou formou, kde hraje na klávesy a živě ji doprovází další hudebníci. V Praze ji s kapelou můžete slyšet poprvé.
Jak že to říkali NoMeansNo? „Old Is The New Young“? Přesně tak: a od toho je tady i tenhle koncert. Tom Holliston je jeden ze dvou kytaristů legendárních NoMeansNo – po odchodu Andyho Kerra pokryl druhou polovinu kariéry téhle geniální kapely počínaje albem „The Worldhood of the World (As Such)“ z roku 1995. Přestože na sólové dráze dává přednost akustické kytaře před elektrikou, z jeho songů bezpečně a na první dobrou okamžitě POZNÁTE, že tenhle chlápek prostě hrál v NoMeansNo. Omyl zkrátka není možný – členité, ale naprosto přirozeně zpěvné skladby, sarkastické texty, všechno to tam je. S Hollistonem jede turné i Simon Wells, kytarista, zpěvák a zakládající člen kultovních anglických pekáčů Snuff. A třetím do party bude projekt Tišina, který si 1. listopadu ve Vegtralu odbude koncertní premiéru. Orientační body? New|Old, Worldhood, Ravelin 7. Nechte se překvapit. Jo a Vegtral je moc příjemný místo na Letné – loni jsme tam dělali koncert Paramount Styles Duo a fungovalo to moc hezky.
Začátek: 20:00
Happy Fridays Vol.5
lístky zde
https://www.facebook.com/events/2696278983845617/
Odbýt Alexandera Hackeho sice honosnou, ale přece jen příliš strohou nálepkou „baskytarista Einstürzende Neubauten“? To by byla velká nespravedlnost. Hacke totiž nezajišťuje jen pouhou obsluhu nástroje, který hlavně ve druhé fázi kariéry EN významně definuje řadu skladeb kapely. Tenhle 57letý štramák (pojďme si to přiznat!) vtisknul čtyřem strunám svého Thunderbirda něhu i řád, nenápadnou poezii i skromné vůdcovství – a při tom všem poskytuje pevné základy, z nichž mohou vyrůstat jak „řítící se novostavby“, tak hudba projektu hackedepicciotto, kde je Hackeho „spolupachatelkou“ jeho životní partnerka Danielle de Picciotto. S radostí oznamujeme, že hackedepicciotto se vrací do pražského Kaštanu, kde 5. listopadu zazní skladby z jejich letošní novinky „Keepsakes“ (Mute).
Anglický kapely v sobě mají něco, co ty americký prostě nemají (no disrespect to the USA). Co přesně to je? Těžko říct, ale dovolíme si tvrdit, že zhruba od nástupu Joy Division se cesty anglickýho a americkýho post punku rozdělily, přičemž každej z těch směrů obohatil svět zcela po svým. Autobahn jsou z Leedsu a je to prostě jasný, že jsou z Leedsu. Nemohli by bejt třeba z Kalifornie… V jejich zvuku objevíte inspirace krajanama Killing Joke, The Fall a Sisters of Mercy, robotickej rytmus a sugestivní dávku hluku. Sever Anglie je místo, kde dlouhodobě vzniká zcela charakteristická muzika nejrůznějších žánrů a Autobahn jsou výrazným pokračováním týhle industriální tradice, pod kterou ale pulsuje život a tanec. Tohle bude hnusná listopadová neděle na strahovským kopci jak vyšitá!
V úterý 21. listopadu zahrají v Underdogs' v rámci společného turné norští noise rockeři Årabrot a kentucký dark bluesový projekt Jaye Jayle, za kterým stojí náš oblíbený Evan Patterson z Young Widows. Karin Park z Årabrot také vystoupí sólově se svým indie popovými baladami, které jí vysloužily přízvisko skandinávské Nico.