Michal Nanoru, vizionář a elitní kulturní člověk, má v Galerii Rudolfinum výstavu, která reflektuje jeho pětiletej pobyt v New Yorku. Opakujeme - v NEW YORKU. Rozumíme si, jo? V NEW YORKU!!! Při tý příležitosti Nanoru poskytnul rozhovor časopisu Reflex, mimo jiné i o "ubíjející nudě" v Česku a o tom, jak je to tady úplně v prdeli. "Odvykl jsem si například, aby se na mě prodavač v obchodě tvářil, jako že ho obtěžuju. Už to nechci! Odvykl jsem neustále kontrolovat, kde mě chce někdo natáhnout." A jedeme dál: "Češi jsou zpovykaní lokajové," hlásí Michal se zkušenostma z NEW YORKU. Sere ho, jak tahle země "rezignovala na ideály, které si nesla od revoluce," a sere ho obecně tak trochu všechno - že všichni Češi slaví Vánoce, že žerou maso, že jezdí na lyžích, že se nechávají očkovat, že rodí v nemocnicích a tak dále tyvole. "Neexistují tu možnosti, jen standardy. Strach ze změny, neflexibilita, konzervativnost, omezený obzor, xenofobie." Blablabla. Všimli jste si, jak často těmhle výjimečnejm osobnostem ostentativně vadí, jak je ten náš NÁROD v prdeli? A jak se s tím nikde jinde ve světě - tím míň v NEW YORKU tyvole - skoro nesetkali? Kde se najednou vzala tahle mesiášská starost o národní charakter? Každopádně my, zavšivený plebejci z Dolního Prdelákova bez špetky vkusu, můžeme bejt rádi za jakoukoliv možnost kritickýho pohledu do zrcadla, který nám pak tyhle Bohové Výtvarnýho + Audiovizuálního Umění milostivě nastaví. No nic, už tady na nás volá Franta Píča z přízemí, že si vypláchnul držku desítkou Braník a že se jen narve bůčkem a zapálí vajgla - a můžeme jít na roh do hospody K Vyžírkovi koukat na Novu. Tak my jdeme, čau.
P.S.: Jo a ta Nanoruova výstava je mimochodem fakt hezká a zvláštní - bez ironie.