Hele, nic proti blogu, kde nějaká lopata popisuje, jak si koupila cestou do práce salám. Nic ani proti tý řeči, kterou to je psaný. Dokonce ani nic proti literárním kritikům, co z toho serou. Ale pusťte si to někdy na ČT. Je to jako MOR. Nějaký lidi to tam prostě ČTOU - a to je celý. Třeba nějakej tlusťoch s mastným hárem a chudejma fousama. Spolu s dalšíma milejma lidičkama sedí u stolu a ČTOU ten šílenej blábol tou šílenou řečí. Občas to doprovodí vtipná SCÉNKA z toho děje. A oni ten dialekt - jak se říká - válejí po jazyku, snad se i mázlejí s tyma slováma. Co to jako má bejt? Veřejný předčítání z bible nějakýho pablba? Kroužek novodobejch obrozenců, co si u svíčky v roubence navzájem recitujou Máchu? Ještě že ten pořad fajn muzikou opatřil Radek Pastrňák, šikovnej kumštýř z vůbec ne nudný kapely.