Silver Rocket

Enablers očima Roberta

Aran 8. 6. 2009

Jsou pro mě hodně silnou záležitostí. Nepřeháním, jejich aktuální deska "Tundra" je jedním z nejzajímavějších alb, ke kterým jsem se letos dostal. Navíc mi evokuje fantastický album Narcotic Story od další podobně osobitý party OXBOW a taky můj oblíbenej Jarmuschův film Dead Man.
Tahle muzika je naléhavá, neklidná, místy až tísnivá a hlavně velice intenzivní. Jemný vybrnkávání se zvrhne v hutnou zvukovou erupci a vzápětí se stejně rychle hodí do klidu. Dramatická stavba skladeb hnaná kazatelským hlasem. Záměrně neříkám zpěv, protože u ENABLERS jde o spojení recitace a hudebního doprovodu. Hlas Peta Simonelliho, odříkávající prazvláštní básně nebo spíš příběhy, který sám napsal, vás lehce dostane. Přednes je uhrančivej jak neodbytný pohledy, někdy ho podbarvuje sbor.

Procházíte temnejma deštivejma ulicema, kde se může stát cokoliv. Sem tam probleskne paprsek světla a taky trochu naděje, ale dominuje všudypřítomná ponurost. Opakující se motivy působí hypnoticky, musíte poslouchat, nechat se chytit do týhle pečlivě navrstvený pavučiny. V podstatě je to samovolnej proces. Abych se trochu víc dostal pod povrch, tak mi pomohl slovník.

V den koncertu ENABLERS to budou bez tejdne přesně dva roky od výtečnýho koncertu OXBOW v Akropoli. Ten den byl pro mě výjimečnej z jinýho důvodu, ale na tenhle koncert nezapomenu. Podle některejch ohlasů spíš nuda, mě Eugene Robinson s Niko Wennerem dostali úplně. Další paralela je původ obou kapel: sice bych je spíš pasoval do nějaký části New Yorku, ale pocházej naopak z kalifornského San Francisca. "Tundra" je výtečná nahrávka a těch dvaatřicet minut, který deska má, bohatě stačí. Stejně jí jedu dokola. Koncert na Strahově si rozhodně nechci nechat ujít.

Robert
rvotipka@centrum.cz

Desku "Tundra" od Enablers si za 250 Kč můžete objednat tady.