Silver Rocket

Pět otázek pro pět borců o Unsane

O Unsane je známo, že mají malou, ale až fanatickou fanouškovskou základnu po celém světě. Místo klasického článku "očima" před jejich blížícím se koncertem 14. 09. jsem si uvědomil, že je prostě možná lepší podat místním odborníkům pár otázek o tom, co bylo, je a asi bude.

Odpovídali Adam (Gnu), Nezdeněk (pozorovatel), Job (Cityk, L'Point), Ganjalood (OTK), Petr (Lyssa).




Poprvý jsem slyšel Unsane...

ADAM: Čoveče, bylo to na nějaký tý šílený kompilaci, o který píše Töhötom, buď Dope, Guns n Fucking In The Streets nebo snad Crunchouse. Teď jsem právě u Gisberna narazil na vinyl Crunchouse, tak jsem ho zasypal fanouškovskejma výčitkama, jak to, že on to má na vinylu a já ne. Ale byla to nějaká tahle legendární kompilace.

NEZDENĚK: V 1994 (?) v CD půjčovně v Žitný ulici:
Já: Hele, nemáte něco jako Neurosis?
Chlapík: Zkus tohle... (Total Destruction)
Ale od vidění jsem je znal už dlouho, LP s chlapem, co má porouchanej krk, bylo vystavený na čestném místě v Maximum Underground, ještě když byl v Dlouhý ulici (je to fake, není to fake?).

JOB: V půjčovně Datart z kompilace „Crunchhouse“ v jedenadevadesátým, kde mě rozpárali písničkou This Town. Kvílivejm kytarám a vytí Chrise Spencera jsem pak podlehl definitivně po albu s ujetou hlavou v kolejišti metra.

GANJALOOD: ...asi před 10 lety v legendárním klubu BUNKR. Znal jsem je předtím z MTV, kde běžel klip Body Bomb o chlápkovi, co má na sobě pověšenou bombu a rozmejšlí se, kde se odpálí...

PETR: Na kompilaci Amphetamine Reptile někdy začátkem 90. let. Tehdy jsem podobnou muziku, jakou hrály ty kapely, nikdy předtím neslyšel, takže to byl plnočelnej zásah se vším všudy. Zpočátku jsem měl mnohem radši Cows a Tar, ale od prvního poslechu Unsane bylo jasný, že tohle je z celý tý party ta nejmíň přijatelná a naprosto nekompromisní kapela. Líbili se mi vždycky, ale jak běžely roky, teprve jsem je úplně pochopil. Unsane ale samosebou nestojej na místě, stárneme společně - teď je mám radši než kdy předtím.



Poslouchám Unsane nejraději, když...

PETR: …jsem si zrovna utřel lidskou krev ze svýho obrovskýho kuchyňskýho nože. Ne, blbost. Ale kdykoliv je muj mozek moc zaměstnanej ne zrovna příjemnejma věcma, stačí si pustit Unsane a za chvili jsem zase spokojenej. Je to divný? Úchylný? Nemůžu si pomoct, funguje to spolehlivě.

NEZDENĚK: …je mi blbě. Už vyléčili nejednu kocovinu, nejeden splín. Něco jako Ibuprofen s Prozakem (spláchnutej pořádnym stakanem).

JOB: ...když potřebuju zpevnit šíji a potěšit srdeční sval souznící vibrací.

GANJALOOD: ...když jedu na kole nebo na snowboardu (mám jedno homevideo z rakouskejch Alp nastříhaný na „motorkářskou“ pecku 455 z Total Destruction).

ADAM: Nejradši v práci a úplně vyhulený na maximum. Když potřebuju pracovní stres přebít jiným stresem a vytvořit tak v hlavě prostor, v kterým můžu chvíli existovat. Když potřebuju vypnout city, ale zároveň si zachovat nasazení a mozek v nejvyšších obrátkách.



Nejlepší album od Unsane pro mě je...

ADAM: Total Destruction a Visqueen.

PETR: Scattered, Smothered, Covered jsem poslouchal kdysi hodně hodně moc. Total Destruction je geniální. První deska je taky super. A co je skvělý, Visqueen tyhle starý klasice šlape silně na paty. V tuhle chvíli teda říkám Visqueen, ale nemaj žádnou vysloveně slabou desku.

NEZDENĚK: …eponymní LP a kompilace singlů. Jejich vůbec první oficiálně vydaná věc – Burn (rádobykultovní scumbait kompilace na rádobykultovních Treehouse Records) je hymna brutálního lo-fi. A kousky jako My Right, Organ Donor, Concrete Bed - modlitby. Na druhou stranu s žádnou deskou od Unsane se nešlápne do hovna, naopak (spadne se do žumpy).

GANJALOOD: Total Destruction.

JOB: ...úplně každý! Unsane zrajou jako víno. Důkazem je letošní Visqueen.



Unsane na živo je...

ADAM: ...neuvěřitelná věc. Jako POKAŽDÝ, co jsem je viděl, tak byli ÚPLNĚ maximálně soustředěný na čtyřicet minut toho pekla, co živě předvádějí. Oni jsou neuvěřitelně koncentrovaný. Žádná jiná kapela si taky podle mě nepíše muziku tak „na míru“. Rozumíš, jak to myslím - že je jim v podstatě úplně egál, že jsou si ty věci hodně podobný.

PETR: …strašně strašně nahlas. Viděl jsem je už několikrát, vždycky jsem byl nadšenej. Jak to kurva dělaj, ze ta basa je TAK hustá? Myslim, že to dobře vystihujou jejich požadavky ohledně klubu, kde budou hrát. Jiný kapely chtěj mít přesně nastavený odposlechy, konkrétní světla a extra zvukaře na pódiu. Unsane zajímalo jenom jestli bude mit PA dostatečnej výkon. Nahlas to bude, lidi!

NEZDENĚK: …hodně hlasitá záležitost. Na poslední koncert u nás (007) si prozíravě přivezli vlastního zvukaře. A ten znal a uměl - všechny čudlíky doprava (úplně doprava)!

JOB: ...něco jako sbíječky pod oknama mý redakce. Útočej nečekanou intenzitou. Žádnej blitzkrieg, spíš soustavnej nápor. Najednou zjistíš, ze stojíš mezi partou mentálů, který přitakávaj každýmu přehmátnutí ve strunách a nechávaj se dobrovolně zabíjet masivním (tudíž nejluxusnějším) zvukem. Říkám tomu hromadný nabíjení pod tlakem.

GANJALOOD: ... hluková lázeň, hlavně zvuk basy Dava Currana mě dostává do kolen, taky mě baví koukat na Signorelliho, jak bubnuje s takovou italskou elegancí.



Unsane jsou výjimečná kapela, protože...

ADAM: Žádná jiná kapela v tříčlenným obsazení nepředvádí TOHLE. Ani Shellac, vůbec nikdo. Snad ani Wollongong, hehehe... Jsou to naprosto učebnicový postupy a prvky, Unsane je fakt klasika v tom nejlepším slova smyslu. Kurva do prdele, teď to zase poslouchám. This Stops At The River!!!

PETR: …když jsem si pořídil svoji první basu, na to nejvíc viditelný místo jsem ještě před prvním hrábnutím do strun okamžitě nalepil samolepku, na který byl nápis UNSANE: TOTAL DESTRUCTION. Víc nemusím říkat.

JOB: ... jdou svoji cestou, bez ohledu na nepřízeň okolností. Snad třikrát stáli před definitivním rozpadem a vždycky se z komatu vyhrabali. Nenapadá mě lepší přirovnání než k Fugazi. Každej tón je odžitej, každá nota vypocená. A výsledek? Epochální noisová symfonie pro minimalisty.

GANJALOOD: ... si zachovává už přes deset let osobitej sound, kterej poznám na první poslech.

NEZDENĚK: …dokázali zůstat na vrcholu. Tohle není nějaký upocený reunion tour. Byli nejlepší v 1. pol. 90. let, pak se tak trochu rozpadli, ale vrátili se a jsou zase nejlepší. Nazvat je legendou je vlastně urážka, protože legendy jsou mrtvý. Unsane ne, ty jsou zatraceně živí.