Silver Rocket

SRSS 2012: Vandrful Life, kapitán Jonatán má slovo!

ÚV SRR 28. 7. 2012

Když sáhnu hluboko do historie, tak na prvním vandru jsem byl coby desetiletej pionýr, vyslali nás tenkrát z útulnejch chatiček na třídenní "puťák" se stanem a spacákem a poprvé jsem nocoval v lese. Pak dlouho nic, až na učňáku jsme začali jezdit na víkendový čundry, většinou spojený s návštěvou rockový zábavy, jezdilo se do Stránčic na GRAFIT, do Votic na ARAKAIN nebo do Stvořidel na ORIENT. Tehdy jsme se začali dělit na "čundráky" a "vandráky". Vandráci chodili správně zálesácky hluboko do lesů, kde prováděli tzv. manévry, zakopávali se, stavěli malý sruby, lovili drobnou zvěř a hráli si na vojáky. To mne moc nebralo, patřil jsem spíš k čundrákům, co vyjeli v pátek vlakem někam k Sázavě, chlastali ve vodácký hospodě, pak se dopotáceli k nejbližšímu lesu a švihli sebou pod "širák". V sobotu se potulovali po dalších hospodách a večer šli na zábavu. Legendárním se stal pomaturitní čundr na Živohošť, trval sice jen 4 dny, protože hned po maturitě jsme nastupovali jako potřebné perspektivní kádry do továrny, ale o to byl intenzivnější, hlavně co se týče chlastu!

Pak zase dlouho nic, až po třicítce jsem objevil kouzlo trekingu, se svou bejvalkou jsem vyjel za hranice až do dalekejch francouzskejch Pyrenejí, kde jsme šlapali po horách s krosnou, trekovejma holema a plynovým vařičem. Byli jsme na Korsice, ve španělský Sierra Nevadě, v Baskicku i v Beskydech. Můj poslední větší trek jsem dal před 3 lety na Islandu, ale tam to bylo spíš o výletech autem.

Ale nejlepší je stejně čundr s kámošema, kotlíkem a kytarou někde ve skalách, poslední dobou jezdíme hodně na Kokořín, Hrádek (kytarista ze SLUT) vždycky s sebou bere kejtru, naložíme do báglu pár lahváčů a hulákáme do noci u ohně pod převisem! Předloni jsme dali úžasnej vandr (4 dny bez alkoholu!) v Rychlebskejch horách nad Jeseníkem, šlapali jsme po česko-polský hranici, kde se scházeli za totáče disidenti a pašovali samizdat...

Takže se těšim na vandráky i čundráky, který nás budou stopovat v lese u Batňovic. Abuch bere bendžo, já kytaru, kotlík a sejdeme se u ohně... Howgh!

Cpt. Jonatán