Silver Rocket

Poprava, demolice, smršť

ÚV SRR 24. 5. 2012

Posledně byl dablreport hotovej funus, dneska to bude lepší, slibuju.

Nejdřív jsme se na domácím pažitu postavili hochům z Veltrub. Možná si pamatujete ten podzimní zápas, kdy jsme v devíti dostali do půle šest kusů, pak jsme se pohádali a druhej poločas vyhráli dva nebo tři jedna. Hrozně jsem si přál, abysme navázali právě na tenhle druhej poločas. Už kuli těm nepovedenejm dvoum předchozím zápasům s Týncem a Cerhenicema.

Samotnýmu utkání předcházelo zákulisní jednání, protože Veltrubáci chtěli mač přesunout ze soboty na neděli. Měli ve vsi máje. Žádnej problém. Pro nás teda určitě ne. Sešli jsme se v krásnym počtu šestnácti lidí, takže Vanťase jsem poslal na autobus. Jel na svůj zápas. Kesy s Přémou přijeli frajersky pozdě, takže neměli fleka v základu. Žádný sraní s hvězdama.

Jde se na to

Samotnej zápas vypadal ze začátku vyrovnaně až napínavě. Jenže pak se na hostech začaly projevovat ty máje. Do půle jsme vedli 2:0, vypadalo to pěkně. To eště nikdo netušil, že jediný, vo co v týhle hře pude, bude autorství desátýho gólu do sítě nebohýho veltrubskýho brankáře.

Do druhýho dějství jsme teda vrhli veškerý svoje zbraně hromadnýho ničení a s veltrubskejma to začlo jít pěkně z kopce. Střih. Stav je devět jedna pro Bečváry, zhruba deset minut do konce. Tak kdo ho tam dá? Několikrát jdeme sami na bránu, ale desátej fík nepřichází. Jdou proti nám i rozhodčí (Bečváráci, ty vole!), když neuznávaj dva buřty pro údajnej ofsajd. Podle mýho byl minimálně jeden regulérní.

Přéma v souboji

Okamžik pravdy nastává těsně před koncem. Fotbalovýmu pánbíčkovi se nás zjevně zželelo, vkládá sudímu do huby píšťalku a káže pískat – penaltu! Míč si bere Kráky, rozběh skoro z půlky a … vysílá takovou šmudlu, že i Robben by to snad kopnul líp. Hostující brankář chytá a připisuje si aspoň dílčí úspěch v týhle veltrubský apokalypse.

Bečváry – Veltruby 9:1 (2:0)

Sestava: Pokrupa – Šíma D., Jahoda, Sočdopole J., Krákora – Holler, Šíma M. (70. Šmejkal), Kuba, Skočdopole L. (46.Kesner) – Provazník (80. Kratochvíl), Urban (46. Danda)

Branky (bez záruky, kdo si to má pamatovat): Holler 3, Provazník 2, Kuba, Jahoda, Urban, Danda

 

Tak se nám to v Krakovanech porvalo… Ne, ne, pěkně popořádku, žádnej vole bulvár.

Sraz před odjezdem proběh standardně. Odjížděli jsme sice v počtu nedostatečném, ale věděli jsme, že za námi dorazí eště jedno auto, takže jsme šli do rizika a vyrazili, aniž bysme věděli, kolik nás nakonec bude. Všechno dobře dopadlo a v posledním voze dorazili čtyři muži připravený položit za Bečváry na place život. A eště jsem si moh dovolit vynadat jim za pozdní příchod. Trenér musí bejt psycholog.

Macek míchá

Nedorazil delegovanej rozhodčí (na okrese v mládežnickej kategoriích žádnej div, navíc to měl pískat jeden přiblblej, úplatnej, namistrovanej kokot, takže dobře tak), jeden z domácích trenérů to teda vzal na sebe. Jenomže svý role se zhostil poměrně nešťastně. Dvakrát „přehlíd“ jasnou ruku domácích hráčů ve vlastním vápně. Jinými slovy – upřel nám dvě pentle. Přéma slušně (to zdůrazňuju!) protestoval a dožadoval se vysvětlení. To jsem na rozhodčím chtěl i já. Samozřejmě taky slušně. Jenže von začal hulákat, že se s nikym bavit nebude a eště jednou a bude to za kartu a blablabla. Semínko sváru bylo zaseto. I tak jsme ale hráli solidně, a dostali se po fajnový křídelní akci Provázkem do vedení. Domácí vyrovnali z trestňáku a pomalu se blížil konec první půle. Byli jsme v tlaku a ve čtyřicátýpátý nám to tam spadlo podruhý. Paráda, gól do šatny! Všechno se to hrnulo na půlku k rozehrávce, když z domácího vápna zaznělo: „Di do piči, ty čuráku zasranej!“ nebo něco v tom smyslu a pak už jen lítaly pěsti. Urbik se tam pustil do jejich beka, na to se nabalili další. Korunu tomu nasadil Davído, kterej přispěl do pranice mocnym kopancem do soupeřova zadku (jejich pomezní tvrdil, že kopnul někoho do hlavy, ale to potvrdit nemůžu). Chvíli se to kočkovalo, pak jsme to roztrhali a čekali na tresty. Urbik s Davídem šli, to bylo jasný. Ale vod nich byl vyloučenej jen jeden hráč! Cože? Dyk se to tam rvalo skoro všechno! Nechtěl jsem ale už přilejvat olej do ohně, takže jsme to vzali jako fakt, a začali přemejšlet, jak to zvládnout v devíti proti deseti.

Taktika do druhý půle byla následující. Macka jsme stáhli místo jeho bráchy na beka, záloha zůstala jen ve třech s tim, že krajní nebudou hrát od lajny, ale budou to posunovat podle těžiště hry , a na hrotu zůstal osamocenej, ale gólově disponovanej Provázek. Chtěli jsme hrát důsledně zezadu a využívat sebemenšího zaváhání soupeřovy obrany k, jak říká Čapoun, „rušovejm (jesi někdo víte, co to znamená, byl bych vděčen) protiútokům“.

Musim říct, že kluci to zvládli parádně. Neuvěřitelně se semkli a dřeli jako koně. Petr Kuba to perfektně dirigoval zezadu. Hláška zápasu zazněla, když to Macek moc vytahoval a Peťas mu vysvětloval, že obrana je teď pro nás nejdůležitější slovy „…chápej ty priority!“ Jo, jsme v podstatě tým intelektuálů. Záložníci plivali krev a Provázek napadal soupeřovu rozehrávku jak pán.

Už ho tam mají!

A navíc jsme stříleli krásný góly. Postupně se prosadili Jenda Holler, Provázek, a Kesy. Na to dokázali domácí odpovědět jen jednou, takže o vítězi nebylo pochyb.

Všechno už proběhlo v klidu. Po zápase jsme se s Krakovaňákama dohodli, že bitku do zápisu nedáme, aby kluci mohli příští tejden hrát. Ale trval jsem na tom, aby se všichni hříšníci sešli u rozhodčího a podali si ruce na znamení toho, že co se událo na place, taky tam zůstalo. Tak se taky stalo a bylo.

Jediný, co mě mrzelo, bylo, že jsem nemoh dát větší prostor střídajícím hráčům. Bohouš, kterej zahrál perfektně minulej tejden, tam šel jen na deset minut, Vojta Šmejkal se na hřiště nedostal vůbec. Ale vzali to, tým je přece nejdůležitější.

Krakovany – Bečváry 2:6 (1:2)

Sestava: Pokrupa – Šíma D., Kuba, SkočdopoleJ., Krákora – Šíma M., Kesner, Danda, Holler – Urban, Provazník (80.Kratochvíl)

Branky: Provazník 3, Kesner 2, Holler