Aktuální články |
---|
Novinky: 7. 7. PIONERA + D2TI DE3T2 14. července v Eternii |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 11. 2. Laundered Syrup – Black Urn |
Sonic Avenues a Steve Adamyk Band jsou jednou z největších garage/punk/power pop senzací poslední doby. Tento termín je sice v současnosti zatížen velmi nezdravým břemenem ufňukaných studentských kapel, hipsterských pokusů o punk nebo navoněných "punkrockových" rebelů, ale naštěstí jsou tu i kapely, které garage reputaci napravují a vrací tomuto stylu jeho původní význam. Minimálně v posledních dvou letech se skutečně objevilo velké množství skvělých desek, které stojí na pevných základech původního power popu, zcela nepokrytě vycházejí z velmi zásadní rockové historie a nebojí se otevřeně odkazovat na kapely jako The Who, The Kinks a nebo konkrétně v případě Sonic Avenues hlavně na Small Faces a Buzzcocks.
Snad kromě těch posledně zmiňovaných se u nás jména těchto naprosto zásadních kapel v souvislosti s punkem téměř vůbec nevyskytují a je to, myslím, obrovská škoda. A já pořád tajně doufám, že kapely jako Sonic Avenues, Statues, Tranzmitors, Marked Men nebo Sedatives by to mohly alespoň trochu změnit. Namíchaly totiž do power popu pořádnou dávku energického, melodického punku a vytvořili tak explozivní směs zpěvného a našláplého punk rocku a opravdu až popové chytlavosti, která ovšem postrádá prázdnotu, která je s tímto termínem obvykle úzce spojena. Něco podobného se před pár lety povedlo vytvořit Briefs, hlavně na desce Sex Objects a Sonic Avenues se Steve Adamyk Band prezentují v současnosti asi nejvýraznější a nejpřesvědčivější proud tohoto resuscitovaného stylu, který má svou základnu hlavně v Kanadě a spolu se Statues tvoří absolutní špičku žánru, který vrací do punku jeho původní energii, skvělé melodie a v neposlední řadě zábavu, jež ale není oddělena od jasně formulovaného životního postoje. Opravdu hooooooodně se těším, až to na Sedmičce rozbalí a vy se přijďte mrknout. Myslím totiž, že budete velmi příjemně překvapený.
Kanaďany doplní němečtí bijci Glasses, kteří jsou vlastně takový logický pokračování smrtící série živejch komatů, kterou minulý léto V Jelení započali hrubiáni Hammers. Glasses jsou přesně z toho ranku muziky, po který člověk sáhne pokaždý, když musí jako zlatej hřeb dlouhýho dne ještě absolvovat cestu domu přeplněnou MHD. Je to přesně tehdy, když se život odehrává v úzkým koridoru pevně vystavěnejch mantinelů,
který se, bůhví proč, většina z nás bojí porušit. Za tmy do práce, za tmy z práce, a když monotónní směny ubíraj život, na kterej beztak nezbejvá čas, tyhle hlučný sedativa se vždycky jeví jako nejlepší způsob, jak se dostat ven ze spletitejch chodeb unavený prázdný hlavy. Čirou zlost, temnotu a syrovej zvuk ženou kupředu ultra tvrdý bicí, který kadencí připomínaj spíš kulomet než hudební nástroj. Kytary sekaj nadobro trashový riffy, aby pak za několik málo sekund přibrzdily a pokácely tak definitivně všechny zbytky světla. Vypjatej ženskej vokál balancuje na hranici bolesti a celý tý sonický spoušti dodává naprosto neodolatelnej, epickej rozměr. Pokud jste si minulej rok ujeli na živejch setech Ampere, Planks, Hammers nebo Alpinist, tohle byste neměli vynechat!!!
Začínáme v 19.30.
Vstup: 200
Banán
myspace.com/sonicavenues
myspace.com/steveadamyk
myspace.com/glasseshc