Silver Rocket

Metroschifter očima Banána

ÚV SRR 7. 12. 2009

Tohle je hodně dávná láska. Metroschifter mě doprovází už více než polovinu mého života a zanechávají nesmazatelnou stopu na mé duši.

Připadá mi to skoro jako včera, ale je to už hodně let. Dorazil jsem jako mladej fakan na narvanou Sedmičku, tenkrát ještě se starou plzeňskou partou. Byl to čas, kdy pro mě byl každý koncert totálním svátkem a nemohl jsem doslova dospat. Tenhle večírek měl být navíc vyjímečný tím, že Metroschifter už několik týdnů rozechvívali mou duši a já je měl tedy konečně vidět naživo. V jejich muzice se naprosto zásadním způsobem střetávaly emoce s chytrostí a specifickou punkovou energií. Byla to jedna z těch kapel, která mluvila srozumitelným jazykem, přestože spousta věcí byla jen naznačena. Muzika pro osamělé západy slunce, ranní kafe, stejně jako muzika k uklízení nebo vaření, když jste se chtěli jen tak pohupovat po bytě.

Slyšel jsem ty jejich desky snad milionkrát a nikdy se mi neoposlouchali, vždycky měli úplně stejnej efekt, fungovali tak, jak jste zrovna potřebovali. Metroschifter, Falling Forward a Split Lip pro mě byli takovým Dischordem té doby, protože Fugazi a Embrace jsem objevil až o několik let později, tohle byly kapely, které mě vychovaly. Pamatuju si, že ten koncert tenkrát večer byl naprosto úžasnej. Scott měl zrovna narozeniny a rozdával lidem v publiku jablka. A celé to odehráli s energií, která definovala 90. léta a která už dnes pomalu vymizela. Bylo tam to samé kouzlo jako na deskách, opravdová a totálně energická muzika zahraná se srdcem na dlani a pro obyčejné lidi. Nemůžu se dočkat, až se do té doby zase na okamžik vrátím.

Banán

Metroschifter: www.myspace.com/metroschifter