Silver Rocket

Auxes očima jakub.ucka

Nevím, jak nejlíp tohle povídání začít, ale pustím se asi nejdřív do toho nejdůležitějšího. Chci všem doporučit koncert Auxes (s Ediem Sedgwickem) - přijďte v pondělí na Sedmičku, nechat si tohle z nějakýho nesmyslnýho důvodu ujít by totiž byla fakt škoda. Ti, co viděli Justina Moyera s Antelope, věděj, o čem je řeč. Ti, co mají rádi Milemarker nebo Challenger, taky asi tušej. Tohle spojení prostě bude fungovat.



Já mam ale ještě jednu soukromou zkušenost, která se k pondělku váže. Minulej rok se mi totiž poštěstilo dostat se na jeden z německejch koncertů Auxes. Malej klub v malym městě, Alternative Zentrum v Aachen. Octnul jsem se tam skoro náhodou. Dlouhej čas trávenej o pár kilometrů dál v Maastrichtu mě jedný podzimní noci vyhnal za hranice do Německa. Plno podivnejch studentskejch podniků na půl cesty mezi diskotékou a hospodou jsem vyměnil za malej klub v podzemí poblíž hlavního aachenskýho nádraží. Lezlo se dovnitř takovou betonovou krychlí, všude kolem mrtvo a pár rozbitejch flašek. Dole jsem byl ale uvítán s otevřenou náručí. Hned za barem mě zdravil Simon, se kterým jsem si před koncertem psal. „Tenhle kluk kvůli vám přijel až z Prahy,“ dělal si srandu z Davida z Auxes, což jsem pak musel svojí lámanou angličtinou trochu uvést na pravou míru… Ale už dost řečí okolo.



AZ Aachen rozhodně nebylo nijak veliký místo - asi tak jako polovina sedmičky, jinak se ale našemu pražskýmu klubu dost podobalo. Už proto jsem tušil, že koncert tam bude stát za to. Auxes totiž nepatří mezi kapely, který potřebujou velký vyprodaný sály k tomu, aby si koncert užili. Naopak. „Neni to o tom, kolik přijde lidí,“ říkal David Laney. A to pak na pódiu i potvrdil. Ten večer přišlo sotva pár desítek místních, ale pro mě to byl možná nejlepší koncert za poslední roky. Písničky z jinak už tak barevný a pestrý desky na živo ještě neuvěřitelně ožily a Auxes si užívali každou z nich. Album Sunshine bylo vlastně původně „jen“ projektem Davida, kterej se ale rozrostl do živý kapely. Zatímco na desce jsou všechny ty emoce často vyjádřený mnohem jemnějším způsobem, některý písničky dokonce připomínají třeba takový Polite Sleeper, na živo se všechno odehrává jako energickej nářez. Přesně ty emoce, kvůli kterejm člověk chodí na koncerty. Byl jsem z toho vystoupení nadšenej jako málokdy. Unavenej a zároveň nabytej energií. Běžel jsem na poslední autobus zpátky do Holandska a říkal jsem si, že jestli někdy přijedou Auxes do Prahy, musím všem říct, jak je to výborná kapela. A přesně to teď dělám, plním slib, kterej jsem si tenkrát sám dal – kupte si tu desku a přijďte na koncert, věřím totiž, že to bude skvělý!!!

jakub.uck