Silver Rocket

California Love Über Alles

Aran 16. 2. 2007

Přiznám se, že o California Love jsem nevěděl do chvíle, než mi o jejich nový desce se zářícíma očima vykládal Banán. Na koncert do Jelení jsem šel klasicky natěšenej, ale to, co jsem v tom klubu viděl a zažil, do mě vlilo tolik energie a síly, jako už dlouho nic.

Fousatý chlápci těsně před čtyřicítkou (jen o něco mladší zpěvák). Naprostá, nemilosrdná, totální a devastující smršť ve stylu Ripcord a Napalm Death, ale s drtivejma pomalejšíma pasážema. Ale tolik vášně, kolik ty lidi nacpali zhruba do tý půl minuty, kolik trvala většina jejich songů… to mě rozsekalo. Kdybych měl přísahat na jednu jedinou kapelu, která svojí muziku žije a dejchá, přísahal bych na California Love. PŘESNĚ o tomhle píše Rollins v „Get In The Van.“ My versus svět, náš zvuk versus všechno okolo. Sereme na vás. Fousatý chlápci těsně před čtyřicítkou, který v běžnejch životech nemají NIC (Práce? Rodina? Majetek? Hovno – my máme misi: KAPELU), ale který mají vlastně VŠECHNO.

Podobnej dojem jsem měl naposled snad jen z Asschapel. Uprostřed dlouhýho turné, všichni trochu nachcípaný, unavený, možná funguje i nějaká ponorka... Ale pak to bubeník odklepe a ze čtyř utahanejch, kašlajících týpků s kruhama pod očima a teplotou se stane jedno tělo, čtyřhlavý monstrum, který se během následujícího songu vyřve z podoby a kterýmu div neupadne hlava při headbangingu. Sliny od huby, zpocená prdel. Jenže Asschapel jsou v podstatě mladý kluci, zatímco California Love už jsou ve věku, kdy možná tak trochu začínáte bilancovat a říkat si, jak dál. A jak teda dál podle California Love? One, two, three, four, AAAAAAAAAAAAARGHHHHH!!!!!!

Nechte si taky od Banána vyprávět, jak si California Love bookovali turné. Fakt hustý. Garance? Nechtěli žádný. Napsali zhruba tohle: „Víme, že jsi punk a že nám dáš tolik peněz, kolik to půjde.“ Merch prodávali pod cenou a když jste si toho koupili víc, ještě vám nějaký peníze odpustili. Ale ne proto, že by byli vyjevený a nadšený z toho, že se poprvý trmácejí po Evropě. Kdepak. Tyhle lidi jsou veteráni, hráli v Dead And Gone, Dropdead, Talk Is Poison… Už tohle všechno viděli stokrát, obehráli tisíckrát, ALE POŘÁD JE TO KURVA BAVÍ.

Což je další aspekt, kterej mě na tom fascinuje: ten krok zpátky. Představte si to. Chlapík hrál v Dead And Gone, kultovní kapele na Alternative Tentacles a GSL. A místo toho, aby jeho další parta navazovala na to, kde skončil (a měla tak silnější pozici), on se otočí a udělá (z hlediska běžnýho byznysu) krok zpátky. A začne hrát jako Ripcord. Žádná moderní „vytúněná“ muzika. Ne. Jen PEKLO. A hraje pro čtyřicet lidí v Jelení a užívá si každou vteřinu toho všeho. Napadá mě v týhle souvislosti třeba ještě James Canty. Když byl na 007 s French Toast, udělalo to na mě mimořádnej dojem. On už na Sedmičce hrál s Nation Of Ulysses, s Make Up – a teď tam hrál i s French Toast. Běžnej hudební byznysmen nebo běžnej booking agent by mu řekl: „Tvoje kariéra stagnuje, nikam se neposouváš. Hraješ patnáct let pořád na tom samým místě, a teď na tebe dokonce přišlo nejmíň lidí.“ Ale James byl upřímně nadšenej z toho, že je zpátky na Sedmičce, fakt si to užíval. Vyprávěl, jak bylo pódium na druhý straně, že si to pamatuje a proč se to přehodilo… Živě se o to zajímal.



A zpátky ke California Love: ještě jsem taky nezažil, aby při hlasitým koncertu, kdy se nehrálo přes PA, byl jedním z dominantních nástrojů kopák. Kytarista i basák to měli patřičně ohulený, ale bubeník do toho všeho řezal TAK nelidsky, že jste zřetelně slyšeli každej úder do kopáku, fakt. Taky mu bicí furt jezdily dopředu, na což reagoval před jednou ze skladeb zpěvák: „Mysli v širších souvislostech vole. Svět brzo skončí, koho serou tvoje bicí?“ A následovalo další tornádo. A po něm nadšenej potlesk. A když utichnul, tak bylo vždycky chvilku ticho (protože v Jelení to je fakt malý) a v tom tichu bylo slyšet funění čtyř zpocenejch chlapíků, který sbírali síly na další půl minutu pekla…

California Love na MySpace: www.myspace.com/cantwasted…

Fotky z koncertu jsou od Sikiho. Koukněte se na všechny, fakt to stojí za to: www.czechcore.cz/index.php…