Silver Rocket

New Dog - Lower Waters

Syté pastelové tóny piana, vánek babího léta se pomalu mění na vítr, Anar Badalov aka New Dog zase konečně zpívá. Těžko říct, kolikrát jsem letos „Lower Waters“ už slyšel – navíc když je třeba sečíst živé provedení těch fantasticky křehkých songů a desítky přehrání, kdy jsem s hudbou jen já sám: „My words joined with the wind / and traveled out to you / not so long a distance but it seemed like years / between us two…“

Pokud jde o absenci bariéry mezi písní a prostorem, který má zaplnit, jedním z mých referenčních bodů je „Live at Massey Hall“ od Neila Younga. Ne, Anar tam ještě není (smajlík), ale nemůžu si pomoct – cestičky a pěšiny a chodníky a schody bílých / černých kláves vedou přesně tímhle směrem: když hudba vpluje do tvého osobního orbitu tak nenápadně a přirozeně, jako by tam byla odjakživa. Šest pozoruhodně vyrovnaných písní (jednou z nich je nová interpretace skladby „Baltimore“ z debutové desky New Dog z roku 2013) končí příliš brzo, navíc vrchol „Lower Waters“ pro mě nastává se závěrečnou „Another Life“. Poslouchám proto zas a znova: „In the end, i hope i don't see my life but everything that's been lost, utterly wasted / my final sight or maybe my first…“

S každým dalším rokem, který kolem mě prosviští stále větší rychlostí, si víc a víc uvědomuju vzácnou a zároveň jaksi nenucenou důležitost těchto momentů: když si mě hudba ZNOVU najde. Když člověka obejme. Když se písně stanou tak důvěrně známou a zároveň ZNOVU NOVOU částí mě samotného.

A pojďme nechat těchto pár slov stručných - jako je „Lower Waters“.
Poslech TADY.