Silver Rocket

Awesome Color: Nejlepší muzika na světě je reggae a funk

Klasická otázka na začátek. Kdy a kde jste se dali dohromady?
Začali jsme spolu hrát někdy v říjnu 2004 v Brooklynu, ale nejsme zrovna typická newyorská kapela. Všichni jsme původně Ann Arbor v Michiganu, stejně jako Wolf Eyes.

A proč jste se otamtud přestěhovali?
První se odstěhoval náš kytarista Derek. Odstěhoval se kvůli svojí tehdejší kapele. No a já jsem odešel za svou přítelkyní Allison (bubenice Awesome Color - pozn.). Vlastně jsem byl ten poslední, kdo chtěl pryč z Michiganu, ale nic jinýho mi nezbylo.



Awesome Color často přirovnávají k The Stooges. Hraje v tom nějakou roli to, že i oni jsou původně z Michiganu?
Mě určitě. Derek dokonce vyrostl v ulici, kde bydlí Scott Asheton z téhle kapely. Ale musel by ses zeptat jeho, jestli ho zrovna tenhle fakt nějak hudebně ovlivnil. Každopádně všichni v kapele The Stooges milujem.

Zmínil jsi taky hlukaře Wolf Eyes. Máš k nim nějaký speciální vztah?
V Michinganu jsem s nima bydlel. Ale jsou to kámoši nás všech. A taky se nám dost líbí, co dělaj.

To bych do vás neřekl. Chci říct, že Awesome Color hrají garážový rokenrol, zatímco Wolf Eyes svým přístupem vlastně popírají tradiční hudbu jako takovou.
Nezávislá scéna je v Michiganu malá, ale právě díky tomu je taky tolerantní. Většina klubů tam za moc nestojí, takže koncerty se pořádaj většinou u někoho v obýváku. Skoro každej koho tam znám, má nějakou kapelu a každá z nich přitom hraje něco úplně jinýho. Hodně lidí se tam mezi sebou zná a vzájemně podporujou svoje kapely – dá se říct, že tam funguje něco jako otevřená komunita bez hudebních předsudků.

Takže v autě posloucháte hodně různorodou směs kapel všech stylů?
Posloucháme od všeho trochu. Noise, psychedelii, indie rock… zkrátka cokoliv, co nám přijde dobrý. Ale osobně si teda myslím, že nejlepší hudba na světě je reggae a funk.



Ve skladbě Hat Energy se zmiňujete o skateboardu, v klipu Free Man na něm létáte. Máš ke skateboardingu nějaký zvláštní vztah?
Věnujem se mu v kapele všichni. Skateboardy si berem i na turné, snažíme se jezdit každej den. Takže je logický, že se to promítá i do naší hudby. Ostatně přes skateboarding jsem se dostal k většině hudby, která mě jako teenagera ovlivnila.

Jak to?
Když jsem v 80. letech začínal jezdit, vycházely ve skateboardových magazínech i hudební recenze. Ke kapelám jako Dinosaur Jr nebo Sonic Youth jsem se dostal právě díky nim. Jezdit na skateboardu v USA znamená vymykat se normám. Myslím, že tomu většinou odpovídá i hudba, kterou pak člověk poslouchá.

I tvoje někdejší kapela Violent Ramp byla tímhle sportem ovlivněná. Mohl bys krátce popsat, o co šlo?
Nečekal bych, že se mě na Violent Ramp někdo zeptá. Byla to taková legrace, neexistovali jsme ani jeden rok.. Hráli jsme rychlej zběsilej punk a všechny naše texty byly o skateboardech. Taky jsme na nich během koncertů jezdili.



Dost rychle po vzniku kapely jste natočili album, které vyšlo na labelu Thurstona Moora. Jak vás objevil?
Byla to náhoda. Hráli jsme před nějakou dobou v Northamptonu, kde Thurston bydlí. Na koncert nepřišel on, ale jeho kámoš. Thurston si ale na jeho doporučení poslechl naše písničky, co jsme měli na webu napsal nám e-mail, jestli nechceme vydat album. Takhle jednoduchý to bylo.

Pomáhá vám nějak, že vydáváte zrovna u Ecstatic Peace?
No, spousta věcí je díky tomu jednodušší. Hlavně jsme se Sonic Youth nebo Dinosaur Jr mohli hrát pro tisíce lidí, což by se nám jinak asi těžko podařilo.

To byl asi šok, po bytových koncertech v Michiganu. Hrajete radši v halách nebo dáváte přednost spíš menším místům?
Máme rádi obojí, záleží spíš na situaci. Sonic Youth jsou prostě moc slavná kapela, takže v obýváku se s nima hrát nedá. Ale to neznamená, že si tam sami občas nezahrajem.



Hrajete poměrně často. Na jaké místo máte nejlepší vzpomínky?
No, dnešní koncert byl skvělej!

To mě těší. Máte ale i další oblíbená místa?
V Evropě se nám dobře hrálo v Londýně a Paříži. Hodně se nám taky líbilo před pár dny ve Stockholmu. Doma se nám pochopitelně hraje dobře v Michiganu a New Yorku, protože tu máme hodně kámošů. A rád si kdykoliv zahraju v San Franciscu a Texasu. Texas má pověst buranskýho státu, ale já tu zkušenost nemám. Je tam spousta fajn lidí.

Jaký je naopak tvůj nejpodivnější koncertní zážitek?
Hráli jsme v jednom baru v Memphisu, byl celý zařízený v pirátském stylu. Před naším koncertem tam probíhala soutěž v házení šipek. Po jejím skončení se všichni sebrali a odešli. Hráli jsme jen pro barmana. A bylo to fajn, protože se mu to líbilo. Pozval nás a budem tam hrát zase.

Vypadá to, že vás jen tak něco neodradí. Dovedeš si představit, že byste někdy skončili?
Doopravdy asi ne, na to máme hudbu moc rádi. Ale je fakt, že dlouhý přejezdy v dodávce můžou někdy trochu unavovat. Ne, že bych chtěl srovnávat turné se zaměstnáním, ale v něčem je to podobný. Když chodíš do práce pravidelně, zvykneš si a už tě to nevyčerpává.



Máte všichni v kapele stálou práci?
Když zrovna nejsme na turné, tak jo. Máme naštěstí chápavý zaměstnavatele, kteří si nás považujou.

Kde pracujete?
Allison pracuje pro firmu, která tiskne plakáty a motivy na trička. Já zajišťuju internetový připojení a Derek instaluje umění v galeriích.

Tam by klidně mohl viset i obal vašeho alba. Kdo ho namaloval?
Vypadá skvěle, co? Dělal ho náš kamarád Gregory a doufáme, že udělá i obal pro druhý album.

Znamená to, že už chystáte další desku?
Jo, mělo by vyjít někdy začátkem příštího roku.

Přijedete s ním zase do Prahy?
Rozhodně!