Silver Rocket

ULTRASURF a OTRA VEZ 10. října v Klubovně

ÚV SRR 30. 9. 2015

Ultrasurf + Otra Vez
Dejvická klubovna
Sobota 10. října 2015, 20:00, vstup 100 Kč

Byl Chewbacca v dobách, než usednul po bok Hana Sola, ve skutečnosti surfař? V Galícii, což je takovej ten úplně odlehlej kousek Španělska, kterej si už lidi pletou s Portugalskem, maj v tomhle bodě úplný jasno, pláže jsou podobnejch modelů plný. Ve městě La Coruña (nebo teda A Coruña, případně A Corunha, jak chcete) se parta kámošů, který se většinu času věnovali obrušování historickejch památek skejtama a třískání do kytar v různejch hardcore kapelách, před časem rozhodla, že chtěj trochu zvolnit a mít kapelu, která bude dělat prostě... písničky. Takhle vznikli Ultrasurf: pořád to syrově burácí, řve a skřípe, garážovej zvuk se z genů prostě vymazat nedá, ale někde nad tím se klenou normálně příjemný a chytlavý melodie. Pro kapely ze Španělska máme tak trochu slabost, tudíž se na Ultrasurf můžete přijít podívat do Dejvický klubovny už vlastně za pár dní.

Další kapelou budou ten večer Otra Vez z Lysý nad Labem, což je něco jako taková naše Galície a lidi tam vůbec nevypadaj jako Slovani, ani jim moc není rozumět. Ale kapely má tenhle kraj dobrý a set Otra Vez bude trochu speciální, nikdo totiž neví, v jaký sestavě a v jaký podobě to proběhne... Tereza totiž nebude, ale místo ní bude – uvidíte.

Ultrasurf poslouchejte TADY, Otra Vez zase TADY.

Moro z Ultrasurf nám ještě bleskově představuje svojí kapelu:

Hele, v Praze jsme o vás ještě neslyšeli, tak mluv...
Ultrasurf vznikli v roce 2014, jsme prostě tři kámoši (Moro – to jsem já, Javi a Lupe), známe se roky a děláme spoustu věcí společně i mimo kapelu, dokonce jsme spolu i pár let bydleli. Hráli jsme hodně let punk a hardcore a najednou jsme chtěli udělat něco jinýho, čerstvějšího. Poslouchali jsme tehdy surfařskou muziku, tak z toho vyšly prostě písničky. Nahráli jsme jedno EP (jmenuje se Gafas del sol), celý jsme to dělali na starý nástroje, starý mikrofony, starý zařízení, chtěli jsme, aby to znělo přirozeně a autenticky. Moc jsme se s tím nesrali, pořád jsme punkáči.

Jaká je scéna u vás doma? Co hrajou místní kapely?
V Coruñe to bylo kolem roku 2000 docela živý, měli jsme lokální scénu a hodně kapel, většinou hrály punk a crust. Dneska je to už trochu pryč, starý kapely neexistujou, ale lidi z těch kapel zkoušej něco jinýho. Na začátku týhle vlny bylo několik squattů, kde se dělaly koncerty, hrály tady kapely z celý Evropy a bylo toho fakt hodně. Dneska se toho u nás děje míň, mladší generaci bohužel muzika asi nezajímá. Aktivní jsme my starší, ale nemáme už tolik času... ale kapel je hodně. Tyhle jsou od nás: Ekkaia, Madame Germen, Ictus, Hongo, Nashgul, Black Panda, Blünt, Inu, Codia, Bala, Dandy Fever, True Mountains, Fogbound, Sangre de muerdago. A z jinejch částí Španělska: La URSS, Zinc, Desguace, Derrota, Infame, Belgrado, Moonshine Wagon, Dead Bronco (tohle je folk, ale je to super).

Hele, ty vaše písničky jsou fajn...
Naše kořeny hledej v punku a hardcore, všichni jsme tohle hráli celej život, ale v Ultrasurf prostě chceme znít trochu jinak, zachovat si intenzitu a energii z punku, ale znít jinak. Tohle je výsledek.

A co ten surfař Chewbacca? Jste surfaři?
Ne, u nás teda máme moře a je docela vhodný na surfování, ale nikdo z nás nikdy nesurfoval. Jezdili jsme vydatně na skejtu, to zase jo, ale už jsme prkna dali do skříní, tělo přestává sloužit a navíc jsme v tom nebyli zase tak moc dobrý. Texty na našem EP se ovšem surfování věnujou, proto ten obal – samosebou to není potřeba brát nijak vážně.

Turné začíná za chvíli, těšíte se?
Už aby to začalo! S Ultrasurf jedeme poprvé, ale s jinejma kapelama jsem už Evropu docela procestovali. V Praze jsme ale nikdy nebyli, tak se fakt těšíme. Někdy bychom si rádi zahráli i v jinejch českejch městech, láká nás to hodně, máte pověst tak trochu země zaslíbený pro kapely, hehe. Domluvit tohle turné nebylo úplně snadný, naše starý kontakty neexistujou a vypadá to, že se celá scéna v Evropě změnila, zmenšila. Některejm punkáčůlm se nelíbí co děláme (tomu rozumíme), a tak začínáme vlastně úplně od nuly. To, co nás teď ale zajímá, je už sedět v dodávce, polykat kilometry, hrát a poznat co nejvíc lidí – těšíme se moc!