Aktuální články |
---|
Novinky: 26. 6. SAVAK + PLANETY 15. září na 007 |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 11. 2. Laundered Syrup – Black Urn |
od Jense Uthoffa (německej originál článku je tady)
Kalifornská kapela Neurosis žije v paralelním vesmíru. Na svém novém albu "Honour found in Decay" se utápí v temnotách.
Mohutná bytost: kalifornská skupina Neurosis
V americkém Idahu je brzy ráno, 7.30. V takovou hodinu člověk někoho nerad ruší. Opatrné kliknutí na tlačítko skajpu, krátce nato zazní bručivý a zvučný hlas. Pak je slyšet usrknutí kávy. "Sorry", říká Steve von Till. Nachází se právě někde poblíž Coeur d'Alene, městečka na severu Idaha, nedaleko pacifického pobřeží na severozápadu USA.
Von Till žije se svou ženou a dětmi v malém domku v lese, v izolaci, v ústraní, jak sám říká. "Všední den tady", říká a odmlčí se, "to je něco jako krásné, velké dílo." Další dílo, kterému se ale von Till věnuje, je zcela jiné povahy.
Von Till je známý jako zpěvák a kytarista kalifornské skupiny Neurosis. Tahle kapela je jako nějaká mohutná bytost, její zvuk asociuje temná zákoutí ztrouchnivělého lesa. A ani na jedenáctém studiovém albu se na tom nic nezměnilo.
Vyšlo nedávno a produkoval ho – jako všechna předchozí alba – Steve Albini. Nad masivní metalově-dronickou zvukovou plochou trůní crustově-grindový zpěv von Tilla a Scotta Kellyho. Jako vždy chroptí a znějí přitom zle a zvrhle. A zároveň neuvěřitelně dobře a působivě.
Mohutná bytost
Neurosis jsou jako paralelní vesmír, který existuje od roku 1985 a na kterému se bezpodmínečně vyplatí věnovat víc než jeden pohled. Minimálně proto, že pětihlavá skupina postupně začínala míchat dohromady styly jako metal, hardcore, sludge, ambient, industrial, a díky tomu nebyla v žádné scéně doma a přitom patřila do všech – asi nejvíce se k nim ale hlásili metalisté.
"Sami sebe vidíme jako punkery", říká von Till, "z tohoto kontextu vycházíme, punkové principy DIY pro nás byly vždycky velmi důležité." Kapela společně provozuje svůj vlastní label Neurot Recordings, na kterém od roku 2004 vycházejí veškeré projekty jejích členů. "Máme uměleckou kontrolu nade vším, co děláme, od hudby až po výtvarnou stránku."
Kolektivní smýšlení je pro Neurosis důležité dodnes. Uměleckým egům nebo manýrám nenechávají žádný prostor. Von Till to komentuje: "Neurosis je něco víc než my všichni jako jednotlivci." Je to něco jako kolektivní rozplynutí ve zvuku: vypadá to, jakoby von Till chtěl ponechat hudbě její kouzlo, nebo aspoň jeho část. Šest osobností se společně noří do zvuku Neurosis, důležitější je ale to, co z tohoto souladu vzniká.
O Neurosis se říká, že začali jako komuna. "To tvrdí pouze lidé, kteří chtějí zbytečně glorifikovat minulost", opravuje mě přísně von Till. A jak vznikl zvuk Neurosis? Přibližně takto: Na začátku byli Black Sabbath, pak nebylo dlouho nic, potom přišel punk. Tak nějak by mohly vypadat hudební dějiny podle Neurosis.
Bolest mysli
"Pain of Mind", jejich debutové album, vzniklo před čtvrt stoletím. Zní skutečně jako kříženec punku, metalu a grindcoru. "Vždy jsme pátrali po tom, co by mohlo být nejniternějším, nejtvrdším vyjádřením našich pocitů", říká von Till.
Rané dílo vyšlo na Alternative Tentacles, labelu zpěváka Dead Kennedys Jello Biafry. Dvojka "The Word As Law" pak vyšla na značce Lookout! Records, která se věnovala převážně pop-punkovým nahrávkám a proslavila třeba skupinu Green Day. S "Through Silver in Blood" doputovali Neurosis roku 1996 na Relapse Records, na label, který dával přednost experimentálním druhům metalu. Adekvátně tomu se také proměnil zvuk skupiny.
Zpočátku měli hodně společného s mnoha hardcorovými a grindovými kapelami. Později, od poloviny devadesátých let, zněly skladby Neurosis více jako doom. "Objevili jsme tenkrát industriální kapely jako Throbbing Gristle, které z nás vymlátily všechny sračky a dostaly z nás to nejlepší, takže jsme nalezli ještě další vlivy."
Neurosis se snažili vymlátit "sračky" ze sebe i ze všech ostatních. "Honour found in Decay", jejich nejnovější album, odráží právě tento chmurný souhrn motivů. Úvodní píseň začíná veršem: "I'll walk into the water / To wash the blood from my feet." V Oaklandu založená skupina tvrdošíjně stojí za svými tématy, zde například hovoří o stavu rozkladu, o zániku, který pomůže dosáhnout lepší existence – což není v lidské společnosti samo o sobě možné.
Síla v ponurosti
V souvislosti s Neurosis bývá hojně zdůrazňován motiv sebevraždy. Připomíná se pojednání Jeana Améryse o tomto tématu: "Sebevrahem je člověk mnohem dříve, než se zabije." U Neurosis to znamená: "Death was my first companion / It showed me life and it snuffed it out." Jejich texty jsou hluboce existenciální, často využívají náboženskou symboliku, protože to pomáhá "reflektovat hluboké rozpory lidstva", říká von Till.
Se sólovými projekty členů skupiny je to podobné: "Ta atmosféra je srovnatelná." Steve von Till hraje pod vlastním jménem nebo pod pseudonymem Harvestman klidnou sférickou dronovou hudbu. Společně se Scottem Kellym upravili nedávno také písně amerického písničkáře Townese van Zandta. Kelly rovněž neustále jezdí na sólová turné. Proč neustále znějí tak ponuře a zoufale?
"To si vůbec nemyslím, naopak, v té ponurosti není pouze zoufalost, ale také velmi mnoho pozitivní síly. Domnívám se, že v tom nacházíme katarzi." Když to von Till říká, nezní to vůbec esotericky. Něčeho podobného se chtěl dopátrat i v lesích Idaha, "tady je to opravdu na dosah". Von Till dal přednost náladám přírody před náladami lidí – jeho životním prostorem je spíše uchýlit se do ústraní.
Škola a otrhaní metalisté
"Humans created bullshit", říká důrazně, znovu nad hrnkem kávy, jako by si zrovna tohle heslo chtěl velkým písmem napsat na domovní zeď.
Podivuhodné ale je, že von Till pracuje jako učitel v nedalekém městě. Nevidí jako problém, že jeden den stojí před třídou plnou žáků a druhý den pak vystupuje před bandou otrhaných metalistů. "Pro mě je to všechno stejné", říká, "náš hluk má lidem pomáhat najít v životě rovnováhu, stejně tak bych měl jako dobrý učitel pomáhat nacházet rovnováhu svým žákům."
Chvíli po tomto rozhovoru začíná pro Steva von Tilla víkendový den v blízkosti kanadské hranice. Se svou ženou a dětmi tam má spoustu času na toulání po lesích.