| Koncerty Silver Rocket |
|---|
| 29. 8. SILVER ROCKET SUMMER: SRSS 2026 |
| 15. 9. Praha - Archa+ (malý sál): hackedepicciotto (DE/USA) |
| Aktuální články |
|---|
| Novinky: 16. 7. hackedepicciotto - Lichtung |
| Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
| Nejchytřejší kecy: 27. 5. l´homme approximatif: Nějaké ty kytarové tóny ke kardiu |
Sumac, tyvole. Bubeník vypadá jak kdyby včera vylezl z matfyzu, basák hraje tyvole v kšandách a Aaron Turner vypadá jak kdyby Orel posledních několik let bydlel na lavičce u hlaváku. ALE, když jsem je viděl minule, tak jsem fakt čuměl jak hovado.
Pro mě nejlepší song od Sumac je Rigid Man z desky What One Becomes (poslední desku jsem pořádně ještě neslyšel, prej tam zkoušej nějaký improvizace a kdo je na to tyvole zvědavej). Rigid Man začíná vcelku nevinně. Kolem půlky první minuty začne typickej Sumac zpěv, kterej mi připomíná zvuky Palka Kantora po sobotním večírku a riff s totálně hnusným zvukem (rozuměj, hnusný = supr). Tohle jede do nějaký 3. minuty, kdy pak vyleze pokus o jakože nějaký "kytarový sólo", který zní totálně z prdele - nejlepší. Celá druhá část se pak nese v duchu nějaký ambientní mezihry nebo co, která pak vykrystalizuje v takový heavy, že jsem teď málem hodil židli po kolegovi v práci.
Uznávám, že těchto pár řádků má asi takovou vypovídající hodnotu, jako všechno co řekne Václav Klaus ml. (tzn. nula), ale doporučuju přijít v neděli do Futura, třeba vám Sumac zahrajou můj oblíbený song.