Inkvizice: Koncerty dříve a dnes
Pamatuju si začátek devadesátých let, bylo mi tehdy nějakých 15 a kluby rostly jako houby po dešti. Jen v našem malém městě pod horami v Horní Dolní byly koncerty min. jednou za 14 dní, často každý týden. Nestalo se, že by bylo na koncertě málo lidí a pokud ano, muselo to být něco extra ohavného, nebo se někde poblíž konala jiná akce, kterou většina lidí upřednostnila.
Jenže, jak praví klasik Chechelský: "..dneska není včera, Karlíčku!"
Phil Schönfelt někdy v roce 1993 prohlásil, že to prvotní nadšení ze všeho nového dlouho trvat nebude, lidi se nabaží a začne to být i u nás pomalu, ale jistě stejné, jako všude jinde na světě. Lidé si zkrátka začnou vybírat na co jít a na co ne. Zcela evidentně tento stav již před pár lety nastal a bylo to asi opravdu nevyhnutelné.
Dnes pořádá koncerty kde kdo a naprostá většina lidí, které znám, to bere jako věc, bez které by nemohli být a opravdu příliš neřeší, jestli projedou pár litrů, nebo ne. Zároveň jsou ale schopni to přijmout a jsou na to připraveni. Samozřejmě tohle nepřichází samo od sebe, je asi nutné si párkrát spálit prsty. A pak člověk zjistí, že našel svou cestu, že katastrofy se už se nekonají tak často a že mu pořád stojí za to, aby zval kapely, domlouval prostory, zvukaře, termíny, catering a já nevím, co všechno ještě...
Paradoxně možná proto mě častokrát dokáží pěkně nasrat reakce na všemožných webech, kdy lidi píšou do diskusí příspěvky typu: "Jak to, že nikdo nepřišel? Jste ignoranti, nechat si ujít takhle skvělý koncert. Kvůli vám XY prodělal tolik a tolik peněz, teď už kvůli vám zase dlouho nic nebude" atd. To, že někdo pořádá akci, přece automaticky neznamená, že se z toho celé město posadí na prdel a bude plný dům, všichni happy a pohoda jazz... Takhle to možná bylo v tom zmíněném 93. roce.
A aby toho nebylo málo, vždy jsou tady i ti z druhé strany, kteří si přihodí polínko klasickým brbláním typu: "Co se divíš vole? Jsem ti říkal, že proděláte gatě, takové stračky sem tahat a ještě k uprostřed týdne...". Jak už někdo přede mnou napsal: nelíbí se ti, jak to děláme my? Nesnášíš kapely, které zveme? Tak se ukaž, udělej si vlastní akci a nakopej nám řiť...
Takže tahle inkvizice je na vás, věčně ubrblaní chytrolíni, co máte patent na rozum a na ty z vás, kteří na diskusních fórech melete něco o kultuře a úpadku vkusu hudebních fans, kteří podle vás nevědí, co je dobré a nechodí na koncerty. Svůj názor samozřejmě vyjádřit můžete, ale uvědomte si, že odhadnout, kolik lidí přijde či nepřijde je téměř nemožné.
Jde o dobrý pocit, radost z hudby a radost z toho, že se něco vůbec podařilo dotáhnout do konce. Jasně, když to vyjde šul nul, nebo se nedejbože i něco vydělá, je to paráda. Ale jsem si na 100% jistý, že všichni ti skvělí lidi, co do těchto akcí jdou i s vědomím možného průseru, o tyhle vaše nářky nestojí. Pokud to ovšem nejsou ti, kteří mezi výše zmíněné nepatří, tedy ti, kteří se při prvním nezdaru strašně diví, hledají vinu všude kolem a nedokážou to brát jako fakt a povznést se nad to.
Sedlo
