Inkvizice: Richard Krajčo
Vyklidněnej týpek. Citlivá duše českýho šoubyznysu s jasnym názorem na cokoliv. Citlivej zpěvák, herec, skladatel a v neposlední řadě jemnej a krásnej chlap. Českej Brad Pitt. Jo a taky vlastně vtipnej moderátor s osobitým hudebním vkusem. Asi. Hovno, kamaráde.
Hele, muziku snad radši necháme stranou stejně jako jeho slezskou představu o tom, co to znamená "dobře vypadat". Tak vo co vlastně de? Richardova cesta do inkvizice byla jednoduchá - moc kecá. Ale hlavně: když kecá, obyčejně říká naprostý blbosti. Imrvére moralizuje, a eště navíc spisovně (tam ale není jasný, jestli se jako snaží bejt chytrej a nebo jestli je to prostě tim, vodkud pochází). Každopádně jeho "filozofický" cancy můžou uchvátit leda nějakou -náctiletou micinku v baru ve Stodolní.
Jako "komentátor dění kolem sebe" je mistrem teatrálních prázdnejch gest (vono se to koneckonců odráží i v jeho duchaplnej textech, který sou pro běžný lidi z velký části nesrozumitelný - nejenom že nevíte, co tim chtěl básník říct, ale často ani nemáte šajna, co to vlastně řiká a jakou je to kurva vlastně řečí). Jo, na jednu stranu chce holt bejt hrozně moc arty, rozervanej a chce ukazovat tu svoji INDIVIDUALITU, na druhou stranu má ale hvězdný megaambice - a hlavně si potřebuje pořádně namastit to svoje ego. Jen si tak umět vybrat.
A co že to tak osobitýho posloucháš, Richarde? Řikáš Coldplay, Radiohead a Björk? Čoveče, ty seš zajímavej.
