Silver Rocket

Rychlý prachy - kruté zrcadlo

PhDr. Martin Tvrdý 14. 4. 2011

Pornografie je neoddělitelnou součástí (pop)kultury, neměli bychom před ní zavírat oči - ne že bychom to, ruku na srdce, dělali, ale i tak si můžeme otevřeně říct, že málokdo by se necítil zahanbený, když by jsme si projeli historii jeho internetového prohlížeče. Jako všechno na světě přináší i pornografie špatné a dobré věci. Na jednu stranu je tu bezpočet filmů, které "legitimizují" šovinistickou nadřazenost, násilí a ponižování, a to je potřeba jednoznačně odsoudit. (Netýká se to samozřejmě BDSM filmů, kde je dominantní-submisivní vztah součástí hry.) Oproti tomu jsou tu ale argumenty, které mluví ve prospěch pornografie - mezi ně patří i sexuální osvobození tužeb a potřeb, v podstatě "vzdělávání" v oblasti sexuálních praktik, rozvíjení nebo potvrzení erotické fantazie. Sešněrovanou katolickou měšťáckou morálku posledních pár století nevyhnala z ložnic sexuální revoluce šedesátých let, ale rozmach pornoprůmyslu. 

Jako každé jiné popkulturní dílo, můžeme i pornofilmy číst jako dokument a komentář doby, ve které vznikaly. Asi těžko si představíme, že by legendární film Deep Throat, který alegoricky pojednává o potřebě ženského orgasmu, vznikl v jiné konstelaci než jako ozvěna uvolněných šedesátek a nástupu feminismu. Kombinace západního hospodářského rozmachu 80. a 90. let s nejistou paranoiou studené války a posléze postkomunistického tápání dala i v pornobranži vzniknout dokonalým, perfektním nadlidem, výstavným chovným samicím a samcům, nositelům a pilířím konzumních hodnot a snů. Nové tisíciletí přineslo krizi autenticity, přirozenost byla navždy zpochybněná a stalo se z ní zboží nejváženější. Sledujeme domácí pornografická videa a doufáme, že lidé na obrazovce mají sex skutečně proto, že je to baví, v lepším případě že se mají rádi, stejně jako potřebujeme věřit, že v reality shows vidíme pravé slzy, pravý vztek a pravé štěstí.

Fenomenální česká pornografická série Rychlý prachy kombinuje prvky reality show a inscenovaného pornofilmu. Až na pár výjimek používá jednotné schéma - neviditelný muž, kameraman a hlavní hrdina v jedné osobě, oslovuje náhodně vytipované ženy a když se mu podaří navázat kontakt, pokouší se je přesvědčit k sexu - jako zpravidla funkční argumenty mu slouží peníze, jejichž hodnota šplhá až k částce 50 000 Kč. Samotný pohlavní akt je až rituálně schématický (felaci následuje penetrace zepředu a zezadu, soulož je zakončena ejakulací na obličej a do úst - jen výjimečně se objevují variace jako anální sex či dokonce v pornografii vzácná, ale skvěle vypointovaná ejakulace do vaginy v epizodě č. 23) a paradoxně často nejméně zajímavá část klipů. 

Rychlý prachy nejsou autentická reality show. Aktérky jsou předem domluvené, najaté pornoherečky, ale podávají naprosto přesvědčivé výkony. I když série není dokumentární, lze jí ale interpretovat jako portrét doby a prostředí jejího vzniku. Umělecká reflexe Rychlejch prachů nabízí smutnou alegorii naší současnosti. Většina zásad a postojů jsou jenom prázdné nádoby, které jsou na prodej, ať jste na ulici nebo ve vrcholné politice. Krize morálky, tak jak jí vidíme v sérii Rychlý prachy, nespočívá v uvolněných sexuálních mravech (ženy ve filmech mají sex s neznámým mužem - to by samo o sobě, kdyby důvodem pro to byl čistě prožitek, bylo liberální, emancipované a správné), ale v motivaci a okolnostech, za jakých k tomu dochází (tržní prostředí, kde je na prodej úplně všechno - v epizodě 29 např. kamera osloví dívku, konzervativní intelektuálku, která čte knihu Životní příběhy světců a vystupuje adekvátně svým zájmům; fakt, že i ona má svou cenu, zde můžeme snadno číst jako satirický atak na pokrytectví západní křesťanské morálky, z takového balíku jistě zbyde i na odpustky). 

Ještě zajímavější jsou epizody, které překračují klasické schéma série. V třiapadesáté části se kamera setkává s mladým párem, který prostřednictvím Rychlých prachů řeší tíživou situaci. Mladík v podstatě prodává svojí přítelkyni, aby mohl zaplatit leasing na auto - tlak konzumního prostředí na určitý životní nadstandard a blahobyt je silnější, než všechny řeči o lásce. Podobně hned v následující epizodě 54 přijíždí kamera za stejným účelem do Děčínského bytu, kde jí čeká zpráva, že si to přítel rozmyslel - dívka je mu milejší než peníze. Stejně pevný charakter ale nemá jeho přítelkyně, která se nechává k sexu přemluvit s tím, že to (i získanou odměnu) svému partnerovi zatají. Zcela speciální je pak 43. epizoda, ve které se znovu setkáváme s dívkou z dílu č. 26 - ta je nejprve pořádně naštvaná, že předchozí video bylo zveřejněno na internetu, nakonec se ale povede nečekaná věc. Za dvojnásobnou částku celou akci zopakuje. 

Pornografická série Rychlý prachy představuje jednu z nejdůmyslnějších alegorií české současnosti, korupčního prostředí neomezeného diktátu kapitálu. Je vysoce pravděpodobné, že pokrytecká měšťácká morálka tento výjimečný soubor nechá zmizet v propadlišti dějin jako opovrženíhodný brak, já však doufám, že osvícenější badatelé budou tak prozíraví a zakonzervují tento inscenovaný dokument našich časů pro příší generace. My máme to štěstí, že můžeme jeho vznik sledovat v přímém přenosu, a tajně doufat v to, že se nedožijeme skutečné krize apokalyptického charakteru, které přepíší expozici Rychlých prachů - desetitisícové částky za sex třeba jednou nahradí voda, brambory nebo kniha.