Silver Rocket

SaDE - s/t

SaDE - s/t
MC
SRR 44





Jednou jsem někde napsal, že mám rád hard fucking rock. V té době jsem myslel na Lyssu a Wollongong, a co je spojuje hudebně. Protože nevím, jestli jsem to někde slyšel a použil, nebo jestli jsem to vymyslel, dal jsem to před chvílí do googlu a nenašel jsem žádnou evidenci takového slovního spojení. Ale našel jsem spoustu dalších zajímavých věcí, jako ‘hard fucking’, ‘so fucking rock’, ‘boys fucking rock’, ‘big fucking rock’, a ‘dirty fucking rock’. Proč tohle řeším? Protože hledám slovní spojení, jak popsat hudbu SaDE. Je to totiž ortodoxnější hard fucking rock než ten hard fucking rock, co dělají Lyssa nebo Wollongong. Tak jsem vymyslel nový žánr hudby kvůli nim: SaDE hrajou BIG HARD FUCKING DIRTY BOY ROCK.



SaDE jsem bral jako problematickou kapelu od začátku, ještě před tím, než jsem je viděl naživo. Jsou pro to jasné důvody: jednak Simon, bubeník, moc zkouší. Vždycky, když jsem ve zkušebně, tak on se objeví, jestli jsem náhodou neskončil, že by si zahrál. Vzhledem k tomu, že zkouším párkrát do roka, tento jev je asi pokročilejší, než si myslíme. Bubeník, který moc zkouší, může vést různým neakceptovatelným směrem, časem třeba k použití dvojšlapky. Cvalda, kytarista a zpěvák, má moc čistý a hezký aparát. Bez prachu, bez špíny, ani kapku krve není vidět. Navíc tihle chlapci mají zájem o label, kde je hráčů na basu jak hub po dešti. Nemají basáka. Zkrátka podezřelí chlapíci.



Asi nejvíc podezřelá věc je ta, že oba tihle chlapci jsou tzv. ‘roadies’. Lidi, kteří jezdí s kapelama a starají se o jejich věci. Takže se dá říct, že rozumějí hudbě a vědí, jak se mají připojit všechny ty šňůry a tak. Je veliké riziko, že budou umět sólovat, jak na bicí, tak na kytaru. Hmm. Na druhou stranu spousta roadies si pak založila super kapelu. Hendrix měl roadie, který se jmenoval Lemmy, který se pak stal součástí Hawkwind a potom samozřejmě Motorhead. David Gilmour (bleh), Jello Biafra (bleh), Noel Gallagher (bleh), všichni roadies. Ale když se nějaký roadie stane členem kapely, to je jedna věc. Když se roadies spojí a dělají kapelu, to je jiná věc. Vždyť jedna z nejlepších hard rockových kapel za poslední tři dekády - The Nig Heist - se vytvořila hlavně roadies kolem Black Flag. Takže budeme věřit, že toto spojení je výjimečná záležitost. A věříme.



K věci: SaDE hrajou BIG HARD FUCKING DIRTY BOY ROCK. Hrajou to s elegancí a vervou. Jsou tu ty největší riffy, co se dají vytvořit, a zajímavé bicí, které nejsou ani typické pro tento styl hudby (a pak by byly nudný), ani prokročilejší (a pak by neseděly). V tomhle stylu hudby je důležité, aby si hráči rozuměli, jinak to nemusí fungovat. Fakt je, že SaDE spolu nehrajou nějak bůh ví jak dlouho, ale evidentně si rozumějí. Je to heavy jako BLUE CHEER, hlasitý jako BORIS, hustý jako BLACK SABBATH, a utočný jako WEEDEATER. Je to hard rock, ale bez toho slizu: tohle jsou upřímný a hodný kluci, nemusíte své sestry zamykat doma, klidně je nechte tančit v první řadě jako Kathy Foster z The Thermals, když jim dělali předkapelu. Jen jim prosím dejte s sebou špunty do uší.



SaDE vyjde na kazetě. Jestli sledujete nezávislou scénu, tak víte, že tohle není nic zvláštního, kazety zase frčí jako médium. A já jsem rád. Vždycky jsem kupoval vinyl, ale kvůli tomu jsem byl závislý na rodičích a jejich gramofonu, který byl v obýváku. Abych si užil hudbu a skákal po obýváku s tenisovou raketou jako kytarou, musel jsem počkat, až nebyli doma. Ale kazety jsem mohl poslouchat kdekoliv, takže ten vztah je jasný. Mimochodem první kazetu, kterou jsem v životě měl (našel jsem ji náhodou na ulici, když mi bylo 12 let) Master of Reality od Black Sabbath. SaDE vedle toho zní velmi, velmi dobře.

SaDE svoji nahrávku nahrávali ve zkušebně s Hynkem Kovářem během dvou bouřlivých nocí. Pak to míchal FangsAnalSatan (což je Atsuo z Boris) a mastroval Souichiro Nakamura v Peace Music , Tokyo, Japonsko.

SaDE
MC
SRR 44

Blood Red
Venus in Blue Jeans
Under the Moon of Love
October Queen
Whisky Scene
Flower Power
White War

MC stojí 100 Kč a můžete si ji objednat tady, nebo všemi dalšími obvyklými i neobvyklými cestami. Dvě ukázky z desky si můžete klasicky poslechnout tady.

www.myspace.com/sadesongs