Silver Rocket

Gnu a Lyssa na severní Moravě ty vole

Gnu + Lyssa
16. 1. 2009 – Olomouc, Mitril (+ Human Puppet)
17. 1. 2009 – Nový Jičín, Galerka



Gnu a Lyssa míří na severní Moravu, tak se doufám vyhnu patosu i nadávkám. Nevim, kdy sem tyhle kapely slyšel poprvé, nebo vlastně vím, ale to nikoho nezajímá. Gnu měli venku Srdce v kusech zvuku a já moc nevěděl, co si o těch kusech mám myslet, protože na kusy sem počítal tak akorát piva v hospodě na sídláku a zvuky sem neměl úplně dořešené. Hrkající muzika byla dost hlučná a nečitelná, ale jo, byly tam nějaké háky, co mě nutily to doposlouchat. Ale dupat se s takovou serenádou pořád dokola? Milimetry ticha (www.diycore.net/sablony/re…) nálož dávkovaly rafinovaněji, najednou se odkryla temná lyrika duševní krajiny, ale na druhou stranu sem neměl dost dobré boty na to, abych se trmácel tím metaforickým křáčím a rádobyrockem, tohle bylo hardcore na piču, možná proto, že řikali, že žádné hc nehrajou, ale to říkají všechny kapely, které neví co hrajou a mají plnou hubu keců o tom, že škatule sou jen pro děcka a polovzdělané jebary. Když sem o té desce pak napsal a dělal sem, že jí rozumím, hafo maníků se ozvalo, co sem to za hovado. Co by. Když zmáčknu klitoris, většinou teče šťáva a já mám tu haluz, že umím přesně otevřít tlamu. A tak sem je sledoval dále. Jenže už nic nepřišlo. Album Epochal (www.diycore.net/sablony/re…|%20Album%20Epochal) je deskou, u které si všichni akurátní zmrdi začínají říkat, jestli jejich oblíbenci, pokud jima kdy byli, nezačínají měknout a jestli by oni naopak neměli mít tvrdou kladinu u nějaké jiné suprgrupy. A tak si našli Děti deště, další spolek uchcaných holek (který doufám na moravu zamíří vzápětí). Gnu? Když už to musí být, sem ochotný jim ustlat na dvorku. Asi takhle: měli by trochu více poslouchat Napalm Death, ale jinak to jde.



Lyssa je záhrobní prokletí argentíny, fotbalový očistec, česání hrubých strun a leštění chráničů na holeň. Pomalý frontální útok a žádný nacvičený signál, pár chvatů z jiného sportu. Nevim jak můžou fungovat třicet let s jednou deskou (www.diycore.net/sablony/re…|%20Amoral), ale možná mají plný šuplík geniálních balad ve středním tempu a dobře ví, že jejich poselství bude sdělitelné až po smrti. Když mě napadlo udělat z nich siamské padvojčata, zdálo se to jako dobrý nápad, ale s odstupem času to vidím jako lacinou, ba lascivní pičovinu. Ale není každé přátelství a domnělé spříznění usměrňováním vlastního ega? A v tomto smyslu tím největším posláním lidství? Není jejich společný koncert tím nejvyšším pokynem přesahu? Nevidim to jinak, a to se dost držím při zemi, protože my z krajiny, kde se láme morava do slezska a kde bobrům schází přirozený predátor, vidíme věci v jasném přírodním světle.

A proto je dobré ochutnat něco urbanistického smradu velkého velkoměsta a hrnoucího se hluku, podívat se, jak sou tihle chlapi ve skutečnosti chlupatí a přečíst si z jejich not, kolik žen opravdu stálo o jejich říčné objetí. Celý se chvěju a doufám v úkaz. A těším se skoro stejně, jako když byli na cestě Alphaville... Až se v pátek rozehřejou v olomouckém Mitrilu, tak jim ukažte cestu tajgou, budu tady čekat, v nejnovějším Jičíně, a bude mě tu celý zástup. Doufám.

horovic