Silver Rocket

Dorazily i takový kapacity jako Bohouš Kratochvíl nebo Tonda Pokrupa

ÚV SRR 27. 3. 2012

Takže čau!

Zima končí, dostavuje se jarní únava, pohlavní pudy se začínaj důrazně hlásit o slovo. A pro nás, kdo máme místo makovice mičudu, to znamená start druhý půlky fotbalový sezóny. Jo, dorost SKB vstupuje do další řady tohohle nekonečnýho seriálu.

S klukama jsme se na zimní přípravu regulérně vyprdli. Ti, co maj zájem, chodili trénovat s chlapama, zbytek po hospodách, zábavách a diskotékách. Takže teď v sobotu jsme se sešli poprvé. Slunce svítilo, jako by to mělo bejt naposled,  a to asi přimělo i ty největší norníky vylízt z děr. Bylo nás čtrnáct! A to jsem rozeslal pouhou jednu smsku a Kubis to nějak šířil na fejsu. Správnej kapitán. Dorazily i takový kapacity jako Bohouš Kratochvíl nebo Tonda Pokrupa, který už jsem v podstatě odepsal. A sehráli podstatnou roli v dramatu prvního mače! Sypu si popel na hlavu. Každej dostal uvítací bonbón Toffifee a jelo se.

Zajížděli jsme do Dobřichova. Hned z kraje mě nadzvedli místní burizóni, když nás nechali zaparkovat daleko od kabin, protože nejsme zdejší či co. Kdyby nám to nějak solidně vyložili, tak cajk, ale na přístup „ze svýho traktoru vidim všechno nejlíp“ si nezvyknu. Jsem taky venkovánek, ale tohle mě neba. Koneckonců – neplatí to jen pro vesničany, že jo, kuci z Prahe.

Ale tak jsme se tomu ve finále s klukama zasmáli a šli se svlíkat. Přéma měl bolavý zápěstí, takže do kasy nastoupil Tonda, Vanťák že je po zranění, tak jestli by nemoh někam, kde se moc neběhá. Šel na posledního. A Kesona jsem šoupnul do útoku. Je to lempl, ale tu střelu má. Jinak standardní sestava. Než se borci nachystali, napsal jsem zápis, protože Jarda Kubelka zapomněl brejle na blízko. Předzápasový pokyny jsem teda udělil až přímo na place. Pak už jsme čekali na sudího, kterej byl snad nejmenší na hřišti. Naštěstí měl jiný tričko, než hráči, takže se to nemotalo.

Od začátku jsme byli jasně lepší a diktovali tempo zápasu. Taky jsme se zaslouženě dostali do vedení díky Kesonovi, kterej nekompromisně zavěsil svůj samostatnej nájezd. Šancí bylo víc, ale v první půli už se žádná neujala. Na druhý straně měl soupeř loženku, když jejich hráč nedokázal uklidit do prázdný přetaženej centr z prava. Za zmínku ještě stojí krize Davida Šímy. Chvíli vypadal na umření, ale nakonec to rozběhal a utkání dohrál. A stačil rozdat ještě pěknejch pár ran, jak se na důraznýho beka sluší.

Do druhýho dějství jsem vyslal Vojtu Šmejkala, našeho benjamínka, místo Kubise, kterýho tahal sval, a Matěje (dál nevim), našeho úplnýho nováčka, místo Lukáše Provazníka, kterej se gólově neprosadil. Domácí po pauze nastoupili už jen v deseti a druhá pětačtařicetiminutovka se tak stala exhibicí našich mladejch pušek. Vzadu jsme hráli celkem jistě, i když terén trochu zlobil, a drtili domácí smrtícíma kombinacema. Po jedný z nich zvýšil na dva nula opět Keson. Pak se po nádherný akci a ještě hezčím zakončení (dloubáček à la Messi) prosadil zastupující kapitán Petr Kuba. Na čtyři nula dorážkou po Kubově hlavičce zvýšil výborně hrající Přéma Danda. Za tohohle stavu jsem chtěl dát šanci i poslednímu náhradníkovi, už zmíněnýmu Bohoušovi. Navíc Keson začal chrchlat ty svoje Startky nebo Máčka nebo co to kouří, takže mi byl vděčnej, že jsem ho stáhnul. A co myslíte? No jistě, Bogin tam poslal pátej zářez! (Kubis sedící na lavičce: "Ty vole, ten Bohouš ňák běhá, co? Na tom intru zhubnul snad dvacet kilo.") Závěrečnej hvizd pak jen ukončil agónii dobřichovských, který jsme bůrem přibili ještě pevnějc k úplnýmu dnu tabulky. Jo, a Tonda udržel čistý konto čili šadaut, jak se vyjádřil.

Příští tejden máme volno, takže se ozvu nejdřív za čtrnáct dní (jedem do Třech Dvorů). Pokud mě teda hoši nevytočej tak, že nebudu mít chuť se o tom někde šířit.

Sestava: Pokrupa – Šíma D., Vanta, Skočdopole, Krákora –
Kubelka (46. Šmejkal), Kuba, Danda, Holler – Kesner (70. Kratochvíl), Provazník (46. "Matěj")

Branky: Kesner 2, Kuba, Danda, Kratochvíl