Silver Rocket

JUSTIN SULLIVAN 19. února na Dobešce

Za 14 dní bude na Dobešce hrát Justin Sullivan a Dean White z New Model Army. Pro mě osobně je to koncert roku a nic se tomu ani zdaleka nepřiblíží. Na Silver Rocket je nejlepší, že dokáže plnit lidem sny - a tohle je můj sen. New Model Army, moje nejoblíbenější kapela všech dob, hrála v roce 2010 v Akropoli 19. února. A přesně o dva roky pozdějc tady budou Justin a Dean. Osud?

Je to jeden z těch koncertů, u kterejch si člověk přeje, aby ho ZAŽILI i ostatní lidi, na kterejch mu záleží. Znáte to, ne? "Hele pocem ty vole, tohle MUSÍŠ vidět/slyšet." Je to ten pocit, když za vás někdo jinej říká hudbou (nebo já nevím čím) věci, který vy o sobě nikdy říct nedovedete. A jen doufáte, že blízký lidi to třeba poznají v těch náznacích... I kdybych napsal naprosto otevřenej životopis o tisíci stránkách, stejně se z něj lidi nedozvědí víc, než z pár tónů nějaký písničky New Model Army. Já si to takhle nevybral - takhle to prostě je.

Uvědomil jsem si, že každej den mi v hlavě v nějaký situaci zní nějaká písnička New Model Army. Pro každou náladu je v mý DNA klíč, kterej aktivuje příslušnou skladbu NMA. DNA/NMA... V poslední době je to "Nothing Touches". Je to určitě i tím mrazem venku. "Nothing Touches" má v sobě takový to mrazivý chvění, který cejtíte v hodně studeným dni na dlouhým výletě. Je to moment, kdy se svět zastaví v průzračným, čistým a studeným vzduchu, a dívá se přímo na vás. Co chce? A co chci já? Ta skladba má na dosah velký, největší věci, ale zůstává tichá a pokorná. Říká se, že oheň očišťuje - já to samý cejtím u velký zimy.

"We drive in silence beneath the grey dawning skies
Past the cooling towers where the white clouds slowly rise
I watch the world through motionless eyes
Nothing  touches... Nothing ever touches"

Tipuju, že zrovna tuhle skladbu Justin a Dean 19. února asi hrát nebudou. A nebo jo, nevím. Do koncertu je ještě 14 dní a každej den je jinej a zní v něm jiná skladba NMA...