Silver Rocket

Carusella na Žižkově

ÚV SRR 23. 9. 2010

C A R U S E L L A  (Heavy, IZR)
Anyway (Bigbeat, CZE)
27. září  2010
V klubu FINAL – Žižkov
START: 20:00

Carusella je heavy garage kapela z Tel Aviv – Izrael. Před dvěma lety vydali svou prvotinu a od tý doby se v podstatě nezastavili. Odjeli tři dost hutný evropský šňůry, dali jeden výlet do USA, maj za sebou hromadu koncertů po boku Dÿse, Akimbo nebo Kylesa…pro mě celkem jasný hlukový indikátory.

Tohle duo je opravdu čítankovej příklad toho, že i dva lidi (pokud jsou to dostatečně velký magoři) zvládnou udělat větší humbuk, než některý pětičlenný kapely. Na Carusella mě baví především to, jak klamou tělem a jak se leckomu nemusej na první poslech pozdávat. Je to pochopitelný – pro maniaky, co poslouchají akorát Karp nebo Todd tohle bude asi opravdu moc „friendly“a pop…Nahrávce skutečně dominuje čistej zvuk, uhlazená produkce a vysoko posazenej – místy až flazetovej vokál. Když se ale trochu zaposloucháte a dáte šanci svojí představivosti: „jak tohle asi bude valit na živo…?“, začne pomyslný šimrání v zátylku a pocení rukou.

Málo platný všem bláznům, i na nahrávce kapela šlape jak dobře seřízenej stroj. Máte tady hned dvě roviny: jednak songy, který zpívá Tamara - ty se vznáší v lehkým oparu, jsou jakoby ospalý a víc éterický, zatímco Guyovy party jsou čistý helmetoidní rubanice. Je tady všechno dobrý ze syrovýho devadesátkovýho rocku: duch Nirvany z období In Utero, metalová surovost Melvins, smysl pro precizní kytarovou práci ala The Jesus Lizard nebo nakažlivá melodičnost PJ Harvey. Střídání melodickejch vokálů s řevem a jejich vzájemný prolínání je už klasikou. Textová rovina je rovněž dvojsečná: Tamařiny věci jsou víc abstraktní - o přírodě a osobních pocitech, zatímco věci, který zpívá Guy, jsou víc chladný a jakoby  z tohohle světa, takže nahrávka Carusella působí lehce schizofrenním dojmem. Dokáže pohladit a uspat (I Smile), aby vám ve chvíli největší letargie rozštípla lebku naprosto epesním heavy riffem (Conclusions).

Pro vás bude podstatná ovšem celkem jiná informace: všechno výše zmíněný se dostává během živýho setu do docela hustýho extrému (jak hlasitostí, tak naprosto nekontrolovatelnou zvířecí zběsilostí). Měl jsem celkem štěstí, protože jsem minulej rok Carusella viděl hned dvakrát po sobě a můžu s naprosto čistým svědomím odpřísáhnout, že PO KAŽDÝ to byla NAPROSTÁ NADVLÁDA! Přišli, aparáty postavili na zem mezi lidi a bez jakejchkoliv zbytečnejch průtahů spustili kázání jak hovado. Stoner a psychedelii střídaly metalový riffanice, noisový týrání strun končilo obyčejně na dlouhejch vazbách s drone burácením. Vokály byly spíš falešný, jakoby upozaděný a nařvaný, zatímco přebuzený lampový hlavice Tamara proháněla přes nějakej bůhví jakej peklo stroj, kterej víc než klasickej kytarovej apec připomínal zlo box z dílny Frankenstaina…Z těla lítal pot v litrech a v rukou měl Guy častěji třísky než celý kusy paliček.  Bylo v tom všechno, co na muzice miluju: emoce, agrese, vášeň a hlavně obrovskej kus srdce, což je samozřejmě vždycky to nejpodstatnější. V Budějovicích jsem pak viděl lidi, jak si odnášeli kusy rozštípanýho činelu, kterej ten večer Guy oddělal… prostě po všech směrech poctivá a dobře odvedená práce, hehehe. Na koncert Carusella se fakticky dost těším a jsem rád, že se toho můžeme s Hluchem účastnit! 27. září máte možnost propotit trikot na Žižkově v klubu Final. Sekundovat budou Anyway, uvidíme se tam!

dav

Video: http://www.youtube.com/watch?v=MgoaEpndlgk
Song: http://www.youtube.com/watch?v=zUc3cPdp1kQ&feature=related