Silver Rocket

The Constantines v sobotu 26. listopadu na Sedmičce

Profese týdne: Baroví křižáci Constantines
Křesťanská kamufláž v názvu pravděpodobně nedočkavý děcka od tohodle proklatě dlouhýho klacku s pravým tureckým medem odradí. Přitom se jedná o nešizenou indie-rockovou esenci, jejíž syrovost je přímo závislá na vzdálenosti Kanady od zbytku světa.

Když mý uši poprvý zalily paprsky z jejich druhý fošny Shine A Light, málem jsem brečel. Poctivej, propitej a prokouřenej hlas versus zdivočelý kytary, který dochucovaly už tak vydatnou směsku protichůdnejch pocitů. Jo, Constantines, čtyřčlenka z Ontaria... Prej Sub Pop, prej nový Modest Mouse... Houby s voctem! Tohle je o dost poctivější model, než se může zdát. Znáte to. Strejcové se v neděli oblečou do kostela, aby po mši mohli hned do hospody zalejvat tu svojí tejden hejčkanou bezbožnost. Podobně tihle maníci z takový prdele jako Toronto. Pěknej vohoz, lahváč do ruky a většina začouzenejch barů (zatimco normální javoroví spoluobčani hákujou/blijou u telky/zařezávaj) pak patří nám.

I když smrtelně podmanivýmu džentl-charakteru The Afghan Whigs se zatim jen přibližujou, bude to asi parta pěknej chlíváků. Ženský se na ně nejspíš lepěj, ale to se asi dozvíme až v sobotu na Sedmičce, kde tuhle divokovou euforickou koupel s Kanaďanama podpoří i hip-hopová komunita přísunem tmavejch solárkovejch plavčic. Dost možná, že s novou deskou Tournament Of Hearts ale skončej spíš na Újezdě u bolehlavnýho Budvárku... Kdo ví. Já zatím plnejma douškama hltám poctivej rockovej vývar, kde se místo bujónu vaří Bruce Springsteen a Fugazi. A řikám si, jak by bylo krásný, kdyby podobně zranitelně a křupansky zněla i čerstvá nabídka ze SRR menu pod číslem 22 (jako že asi jo, ne?)
Shrn_hnutí: Constantines?! Dort jak brus!
-Job-



Eko-Punkrockovej fenomén Constantines
SRR začalo poslední dobou trpět obsesí na vidláky a špatně voblíkaný chlápky, navíc s divnejma názorama na všechno a na nic. Napřed nová deska Emems a teď anotace na koncík Constantines. Co to je?

Pro neználky partička hipíků a ekoaktivistů z Kanady (jo, to je ten velkej flek nad Státama, kde žije asi třikrát víc lidí než v Čechách) a pro všeználky naprosto výborná kapela, která nám za šest let existence nadělila tři geniální desky a pár stejně dobrejch a vyváženejch ípíček k tomu.
Nejsou kůl. Pocházej z hipízáckýho univerzitního městečka Guelph, což je zapadákov někde v Ontariu. Nosej flanelky, řešej životní prostředí a navíc maj cover band Neila Younga, Horsey Craze. Dělali předkapelu Foo Fighters a překvapivě je to nesralo. A jak už sem řek v úvodu, jsou to Kanaďani (i když už se nějakou dobu tvářej, že ne a vydávaj na Sub Popu).

Na přípravu poslední desky Tournament of Hearts (to je prej ženskej pohár v curlingu, co se každoročně odehrává v Kanadě) jim stačily tři tejdny a přitom s klidnym svědomím řikám, že je to nejlepší, co udělali. Nahrubo vosekanej kámen, kerej vás neposadí na prdel při prvnim poslechu, ale rozseká vás třeba po pátym (jako mě). Nevalej to nikam, v poklidu si vás vychutnaj. Dršťková polívka bez polívky. Bruce Springsteen, Fugazi, Jesus Lizard? Klidně, pro mě za mě třeba Peter Gabriel. Když se budete snažit, něco z toho vám připomenou, ale to je úplně jedno, maj hlavně svůj vlastní ksicht. To nejlepší na Constantines jsou ale koncerty, kde dostává existence týhle kapely naprosto novej rozměr a dělá z ní punkrockovej nebo nevim-jakej-vlastně fenomén. “Klasickou“ předkapelu v podobě jejich klávesáka Willa Kidmana v sobotu na sedmě zastoupí Landmine Spring.
Nevim, co byste chtěli víc.
Šampón

www.constantines.ca/ - web Constantines, kde nic neni a ještě tam maj špatnej rozpis turné
www.subpop.com - samozřejmě SubPop