Silver Rocket

30 let OTK

Pamatuju si na film „20 let Olympicu“, běželo to v Československý televizi v roce 1983. Záznam koncertu z Lucerny, Janda měl takovou přiblblou červenou bundu bez rukávů s dvacítkou na náprsní kapse, Broum lítal po pódiu jak Čok, světla a kouř. Muzika mě neoslovila (moje srdce už tenkrát patřilo Greenhorns), ale NAPROSTO mě fascinovalo těch „20 let“ – pro osmiletýho kluka to bylo na časový ose rozvržený podobně jako druhohory a třetihory: absolutně nepochopitelně dlouhej časovej úsek. Tyvole 20 let – a ještě k tomu 20 let nějaký KAPELY?

No, tak OTK teď slaví 30 let.

Smiřme se s tím.

„Kot“ pro mě bylo prvním albem domácí nezávislý kapely, který plulo napříč scénama. Zpětně viděno – 90. léta byly v tomhle směru poměrně „ohraničený“ a OTK ty hranice nejen že překračovali; oni je možná ani nevnímali. Ať už hrál v tý kapele kdokoliv, celý se to vždycky vznášelo na vlně pobavený hypnózy – jakože ty kluci moc dobře věděli, že ty songy jsou epochální, a tak to mohli mít lehce někde. Současnou sestavu mám ale zdaleka nejradši:

- kytara, co hraje spíš jako bicí
- bicí, co hrajou jako bicí
- basa bez hlavy, která nejde prominout
- klávesy chaosu, Procol Harum vs. Pohádky z mechu a kapradí

Jestli jste si všimli (doufám), tak tenhle tekst je „strukturovanej“ podle vzoru písniček OTK – jakoby to moc nedává smysl a nějak to mihotá a skáče sem a tam, ale to jsou přesně Yoz, Klempa, Ganjalood a Vítek živě. Člověk se musí soustředit, ale když se nesoustředí, tak je to taky supr. Kapela, která vyprodá vinyl bez internetu. A refrén novýho tracku „Burza robotů“ bude VELICE tvrdým oříškem i pro ty nejskalnější fanoušky OTK, to vám garantuju.

Takže OK, OTK. Vlajková loď flotily Stříbrnýho Titanicu vyplouvá na Vltavu převlečená za Altenburg 1964. Čtvrtek večer, budeme tam a budeme mávat.