Silver Rocket

Rickolus – Troubadour

Aran 6. 11. 2013

Je to paradoxní: když si v hlavě pomalu rovnám žebříčky za rok 2013, tahle deska Rickoluse v nich zatím nefiguruje. Zároveň ale musím přiznat, že spolu s „Between Dog And Wolf“ od New Model Army je „Troubadour“ mým bezkonkurenčně nejposlouchanějším albem druhý poloviny roku. Tak jak je to možný? Jako by se člověk někdy styděl přiznat, že poslouchá úplně obyčejný věci a ne furt jen nějakou třeskutou alternativu. Rickolusova muzika je totiž krásně „obyčejná“ po všech stránkách. A hezká tyvole... TAK hezká!

O tomhle chlapíkovi jsem poprvý slyšel od Astronautalise, kterej mi kdysi nadšeně popisoval, že zná „nejtalentovanějšího kluka na světě.“ Myslel tím právě Rickoluse, kterej pro Astronautalise napsal na poslední desku skladbu „Measure The Globe.“ No a ta písnička v podstatě dokonale vystihuje i vlastní Rickolusovy věci: on prostě sype muziku z rukávu s takovou lehkostí, že se nám ostatním „dělníkům hudby“ místy tají dech.

„Troubadour“ je DVOUALBUM, z čehož jsem byl zpočátku pořádně otrávenej, protože čím jsem starší, tím mám radši kratší nahrávky. A najednou takováhle porce muziky? Do prdele, říkal jsem si – ale ne dlouho. Přestože Rickolusovy skladby mají vesměs společnej zvukovej základ (akustická kytara, občas foukací ale i tahací harmonika, jednoduchej a nijak dominantní rytmus, sem tam nějaký zvuky a dvouhlasy okolo), ani na chvíli nemám pocit, že by se jakkoliv opakoval. No a po dvou třech přehráních jsem najednou s lehkým překvapením zjistil, že většinu písniček znám nazpaměť. „Troubadour“ je rozdělenej do dvou částí, nazvaný „Towns“„Roads“ – víc jsem si oblíbil tu „cestovatelskou“ polovinu. Chápu, že mi to přirovnání leckdo omlátí o hubu, ale přesto – jestli za nejlepší desky Boba Dylana považujete (tak jako já) „John Welsey Harding“„Blood On The Tracks,“ musíte uznat, že některý čistě akustický věci na „Roads“ nemají náladou daleko k těmhle perlám. Neodvažuju se proboha tvrdit nebo naznačovat, že Rickolus je nějakej novej Bob Dylan, takovej blázen nejsem!!! Jen nabízím orientační body, který se mi samovolně nabídly. Třeba „The Lonely Fox“ (můžete si ji poslechnout TADY) je tak skvělá, chytlavá, obyčejná a zároveň silná písnička!

„Troubadour“ je deska, která člověku připomíná někdy opomíjenej fakt, že život není jen boj, utrpení, stres, zasraný vztahy, útlak a deprese. Jsou tu i jiný věci, který na cestě můžeme potkat. Je super si to občas připustit a chvíli si oddechnout.

Sakra, musím to nějak do těch žebříčků dostat...

Koncerty Rickoluse v Česku:
14. 11. - Plzeň
15. 11. - Břeclav
16. 11. - Broumov
17. 11. - Kutná Hora
18. 11. - Ústí nad Labem
26. 11. - Jihlava
27. 11. - Brno
28. 11. - Rožnov pod Radhoštěm
29. 11. - Praha