Silver Rocket

Cars And Trains: Na turné pomáhají filmy Sergia Leoneho

Cars And Trains je/jsou po roce znova v Evropě, stoprocentně hrajou v dosahu maximálně pár desítek kilometrů od vás, venku je nový album "We Are All Fire" - prostě spousta důvodů zeptat se Toma Fileppa na pár otázek.

Tome, co se změnilo od tvý posledního evropskýho turné?
Spousta věcí. S labelem Circle Into Square je pořád víc a víc práce, nahrával jsem vlastní album, pomáhal jsem ostatním s jejich deskama, do toho jsme se s ženou a kočkama stěhovali... A do toho všeho musím stíhat normální zaměstnání. Takže je to podobný jako u kohokoliv, kde miluje muziku.

Rozumím. Co se týká nový desky - v promo textech se píše, že témata na něm pojí koncept "rodiny." Můžeš to rozvést? Je to, ehm, konceptuální album? Něco jako "The Wall," hehe?
Jedním z mejch cílů bylo použít příběhy mý vlastní rodiny - každá rodina má svoje oblíbený historie, že jo - a dát jim trochu abstraktní nádech. Je to svým způsobem pocta. A další rozměr desky byl spolupracovat i s co největším počtem lidí ze svý "hudební rodiny."

"We Are All Fire" je mnohem víc melodický než starší věci. Změnil jsi něco, když jsi skladby psal? 
Nejsem si úplně jistej, jestli šlo o logickej proces, spousta z těch písniček ke mně prostě takhle přistála. Ale snažil jsem se víc pracovat na melodiích, to je pravda.

Taky si myslím, že zpíváš líp. To je stárnutím, ne? Jak člověk stárne, líp se mu zpívá...
Díky! No velkou zásluhu má na tom člověk, s kterým jsem desku nahrával. Už jen to, že se nemusíš starat ve studiu o všechno a máš někoho, kdo za tebe stiskne "record", hodně pomáhá. Taky jsem zjistil, že mě spoustě věcí naučilo turné k "The Roots, The Leaves." Postupem času jsem zjistil, že živý verze těch písniček fungujou líp, když v nich víc zpívám. Jo a s tím stárnutím je to taky pravda!

Sleduju tě na Twitteru a baví mě, jakej máš přehled o tvrdý kytarový muzice...
Jo, to jsou moje hudební kořeny, to je moje scéna. Teď nedávno mě třeba hodně zasáhlo, jak skončili kluci v HydraHead - to byl jeden z nejlepších labelů široko daleko... když se podíváš na jejich katalog, je to jedna zásadní kapela vedle druhý: Old Man Gloom, Jesu, Isis, dokonce Neurosis. Z vlastní zkušenosti vím, že spousta labelů to má teď strašně složitý a většina z nich bojuje o holý přežití. A zvlášť se to týká labelů, který vydávají kapely - je pořád složitější udělat turné pro kapelu, ty náklady jsou poměrně vysoký ve srovnání s tím, když jede na turné jen jeden člověk nebo dva lidi.

Čímž se dostáváme k turné... Na co se těšíš a co bys nejradši přeskočil?
Těším se na všechno. Na nový místa, nový lidi, ale i na to, že uvidím znova ty samý lidi, který jsem potkal posledně. Je pro mě skvělý, že se můžu podělit s tolika lidma o svojí novou desku.

Jedeš zase vlakem a kolikrát to jsou dlouhý přejezdy. Jak se ve vlaku bavíš?
Snažím se psát nějaký texty, ale z nějakýho důvodu mi to jde hůř, než když jsem na turné v autě. Hodně hraju video hry a koukám na filmy. Ke hrám jsem se nedostal vlastně od roku 2000, takže teď se v tom všem znova snažím zorientovat. Baví mě Call of Duty 4, Bioshock, LIMBO. Call of Duty je trochu zmršená a zatím se nemůžu rozhodnout, jestli mě to baví nebo ne.

Hry jdou mimo mě. A co filmy?
Na turné pomáhají filmy Sergia Leoneho. A nedávno jsem si na cestě do Berlína dal Army Of Darkness. Hmmmm a vlastně bych potřeboval něco s Michaelem Cainem.

Mimochodem - můžeš lidem představit Big Spider´s Back?
Big Spider's Back je chlapík, kterýho jsem potkal na tom samým koncertě v roce 2008, o kterým píše Astronautalis TADY. Strašně mě baví jeho muzika - je to víc elektronický než to, co dělám já, ale je to opravdu vynikající. Jsem jeho fanoušek.

A moje oblíbená otázka na závěr - nejlepší desky roku 2012?
Jasně! Poslouchám teď zase hodně metalu a spoustu desek, která vyšla loni nebo předloni, ale tyhle alba jsou myslím letošní.
Killer Mike - R.A.P. Music
EL-P - Cancer for Cure
Mount Eerie - Ocean Roar
Old Man Gloom - NO 
A pak je tady jeden vynikající track od Panopticon, kterej se jmenuje "Bodies Under The Falls", je to z desky "Kentucky". Smíchali tradiční folkový nástroje s black metalem a přestože většina toho alba nefunguje, zrovna TOHLE se jim fakt povedlo. Takže to je pátá položka na mým seznamu. Black metal s flétnama a píšťalama? Yes please.

Rozhovor s Cars And Trains z loňskýho roku je TADY.
Termíny českejch koncertů jsou TADY.