Silver Rocket

B. Dolan – Fallen House, Sunken City

Tahle deska, to je beat mýho srdce. Kde to můžu podepsat? Každá vteřina alba, každej sampl, každej beat, slovo – to je prostě moje DNA. Michle a Nusle, Praha 4, studený průjezdy, podezřelý baráky... Jasný, tohle místo asi není to „Sunken City“ o kterým B. Dolan rapuje, ale až se jednou Botič přeplní všema sračkama z celýho města (což se stane), budou z tý potopy koukat jen všechny ty hnusný (plánovaný) mrakodrapy na Pankráci.

Kdyby Big Black hráli hip hop, zněli by přesně takhle. PŘESNĚ takhle. Beaty na „Fallen House, Sunken City“ připomínají nemilosrdnej bicí automat z desek „Atomizer“ a „Songs About Fucking“ víc než cokoliv jinýho. A z podobnejch ingrediencí je i zvuková obloha. Když to nebolí, nemá to na tomhle albu místo. B. Dolan stvořil v produkci Aliase apokalyptický hip hopový monstrum, na kterým se města propadají do zuřivýho oceánu a kde se baráky hroutí pod tlakem nemilosrdnejch korporací – a vy můžete fyzicky zažít každou prasklinu na zdi, každou detonaci. Temnota se rozprostírá nad celou nahrávkou, úplně cejtíte smrad z dopravních zácp. Soundtrack k poslední kapitole lidský rasy. Kdo přijde po nás? Tohle je Frankenstein mezi letošníma deskama.

Jedna z klíčovejch věcí alba je „Earthmovers“ – nerozumím tam pochopitelně úplně všemu, ale cejtím, že to je o pro mě nepochopitelný touze lidí postavit v poušti největší mrakodrapy s umělou sjezdovkou, města na Marsu, sídliště pod mořskou hladinou... K ČEMU? Pýcha předchází pád. Koukněte se na Atlantidu (která se mimochodem v jednom tracku taky objevuje). Další sůl do rány: „The Hunter“. Zpověď lovce upírů a zabijáka přízraků. Regulérní psycho. V čase 3:10 tohohle tracku je nejstrašidelnější nástup, kterej jsem slyšel za posledních x let.

Když si „Fallen House, Sunken City“ osolíte do sluchátek, získáte doslova fyzickej pocit, kterej evokujou třeba Unsane nebo Dälek. Zvukový kladivo. B. Dolan hraje 8. dubna na 007 a já vím, že to bude jeden z koncertů roku.

B. Dolan: www.myspace.com/bernarddolan