Silver Rocket

OTK očima Torra

Torr 19. 8. 2008

OTK letos ‚slaví’ 20 let, ale já, mlaďoch, jsem je viděl poprvé 07.05.1999 v táborském Orionu jako předskokany Gnu. V té době jsem tomu koncertu a jejich hudbě moc nerozuměl, a hrozně mi vadilo, když ten jejich kytarista hrál na kytaru s paličkama asi tak pul hodiny. Co to bylo za onanie, nevím. Jen jsem věděl, že to není moc rock’n’roll a neměl jsem na to trpělivost.


Onanující kytarista OTK

Ale čas plynul, kapela dostala novýho bubeníka, který používal nějaký úplně jiný paličky ze šumavského dřeva nevhodného pro hraní na kytaru, a celkový projev kapely se vylepšil. Navíc přisel klavírista, který se nesnaží hrát jako klavírista, ale jako člověk, a ještě takový tajemný pán na basu, který je celkem fajn, i když hraje na velice nepunkovou pětistrunnou baskytaru.


Ten uprostřed má basu s pěti strunami

A to už bylo něco. Kytarista/frontman už neměl tolik prostoru na experimenty, navíc ten nový bubeník rád vypraví vtipy, takže ani nemohl nutit publikum poslouchat jeho srandičky. Vydali novou desku, poprvé v této ‘novodobé’ sestavě a začali docela hodně hrát. Já jsem měl tu čest je vidět hrát letos už patnáctkrát kvůli častému společnému koncertování a začal jsem přemýšlet o tom, co se mi líbí na živých koncertech OTK po tolika koncertech. Přišel jsem na následující body:

1. Nevšední ksichty – nejprve jsem chtěl napsat ‘nedělají ksichty’, ale pak jsem se uvědomil, že to není, že nedělají ksichty, ale že ksichty, které dělají, nejsou úplně běžné. Znáte ty debilní rockové grimasy, všechny jsou stejné a hodně přehnané a celkem trapné, pokud nejste zrovna poprvé na rockovém koncertě. Ale na OTK je neuvidíte. Mají naprosto originální hráčské grimasy, které stojí za to vidět. Navíc hodně často se usmívají. Každý má naprosto krásný úsměv a je to moc milé se na ně dívat.


OTK: Nevšední ksichty

2. Nepopsatelný zážitek – zvláštní je, že když hraje OTK, musím se na to dívat, nejlépe z blízka. Když jsem byl s nimi na turné, každý večer jsem se musel dívat od začátku do konce jejich setu (kromě toho, když hráli Kanada-Rusko na mistrovství světa v hokeji a cítil jsem potřebu zajít do hospody a podpořit Rusy), a ani jednou mě to nenudilo. Ani nemůžu říct, jestli mají nějakou písničku, která mi vadí. OTK pustí obrovské množství informací, když hraje, ale takovým způsobem, že to nezmate – přitahuje, hypnotizuje, a pak tě lehce pustí zpět. Spousta lidí tomu nerozumí a snaží se reagovat jako na obyčejnou kapelu (tance, ječení, atd.). Takové reakce můžou být krátkodobě uspokojující, ale je jasný, že takový divák odmítá spoustu dalších informací – jen bere a využívá nějaké základní části této hudby a to je škoda. Protože užít si to celé, znamená, že to není nikdy stejné.


Němečtí fanoušci právě přijímají obrovské množství informací

3. Poklona - A další důvod, proč se mi líbí OTK, je, jak končí své koncerty. Společně stojí na pódiu, zubí se a pokloní se. Nevím, proč se mi to líbí, prostě je to takový hezký, že jo.


Bravo, kuci!

OTK budou hrát v sobotu večer kolem 20:00.

OTK: www.noise.cz/otk
Děti deště očima Töhötöma: www.silver-rocket.org/news…
Elektročas očima Arana: www.silver-rocket.org/news…
Pozvánka na Střelák: www.silver-rocket.org/news…