Silver Rocket

SILVER ROCKET SUMMER SMRČNÍK: kapely

ÚV SRR 13. 8. 2019

„Zachránili jste celý fakin‘ léto, jak mně se ulevilo!“ Po zveřejnění informace, kde a kdy se bude konat letošní SRSS, nám začaly chodit podobný děkovný dopisy, ještě zkropený čerstvejma slzama. Je proto čas pokročit o kousek dál: tady jsou kapely, který se na Smrčníku budou starat o vaši zábavu a dostatek duchovní stravy. Lineup je na jednu stranu klasickej, ovšem v mnoha ohledech taky silně povznášející. Máte se na co těšit! 

Red Torch: Nejmladší a zároveň nejtajemnější kapela na Silver Rocket. Kdyby lidi z Rolling Stone dělali recenzi na jejich kazetu, určitě by použili slovo „infectious“. Chodi na ně i lidi pod 25 let, ale ty budeš taky.

Fetch!: Tato velice introvertní kapela nahrála naprosto neuvěřitelnou desku, jejíž vydání je na spadnutí. Ani nepamatujeme, kdy naposledy byli na SRSS, letos to napravíme. Bude to neuvěřitelný.

Děti Deště: Jsme rádi, že v dnešním chaotickým a nesrozumitelným světě existuje tenhle „záchytnej bod“. Pět neverbálně poměrně nesympatickejch chlapů si dobrovolně stoupne na pódium a vypustí ze sebe pocity, který v sobě máte taky, ale nikdy je nebudete schopný ze sebe dostat.

Severní nástupiště: Úsměvy, upřímnost, statečnost, trpělivost lidí, který zatvrzele odmítají akceptovat názor, že lepší svět není možnej. Přesně tohle potřebujeme a chceme slyšet pořád dokola.

Unkilled Worker: Jeho hudbu odmítá poslouchat i vlastní matka, protože (citujeme): „Je to depka jak ten Neil Young.“ Když posloucháš nahrávky sólo koncertů Neila Younga ze 70. let, skoro pokaždý se omlouvá, že ty písně jsou temný a že brzo udělá nějaký veselý. UKW se neomlouvá ani matce, ani poslouchačům. Podle něj ty písničky už veselý jsou.

Gurun Gurun: Už asi není vtipný prohlásit o týhle kapele, že jsou mimozemšťani, protože každej ví, že to jsou prostě mimozemšťani. Ale pokud se opravdu opatrně zaposloucháte, uslyšíte krásu vesmíru a aspoň na chvíli z vás bude jinej člověk.

Bolehlav: Michal Milko reinvented. A jak! Na povrchu hrozí bolest a strach, ale přitom pod hlukem je cítit jemnost, mír, uklidnění. Ideální závěrečná půlhodinka na každej rave.

Ctib: „Říkají mi Ctib a jsem z Vraha.“ Jak asi víte, cesta od Telefonu přes Uštkni vedla do folkpunkových vod. Nedávno ale akustická kytara zmizela a Ctib má novou, nečekanou tvář, kterou musíte zažít.

Důlní pes: Blues explosion v pravým slova smyslu. Jako divoký zvíře, který se snaží dostat z klece ven, ale přitom to má v tý kleci tak rád.

Těšíme se na vás!