Silver Rocket

Dorost SK Bečváry - tým se Silver Rocket na prsou

ÚV SRR 16. 4. 2010

BEČVÁRY – JESTŘABÍ LHOTA 2:1 (0:0)
Branky: Kesner, Všetečka
Sestava: Novák – Kubelka, Vágner, Urban (46. Kuba), Dušínský – Vokáček, Kesner, Vanta, Holler (87. Šíma) – Všetečka, Brejla

Měl jsem z toho drobet obavy. V tejdnu před prvnim mistrákem přišli ve středu na trénink ve středu čtyři a  v pátek pět lidí. Nic, aspoň jsem těm čtyřem vysvětlil jak správně nakopnout merunu. A pak s úzkostí čekal, kolik přijde omluvnejch esemesek. Bude nás aspoň jedenáct? Je fakt, že za celou dobu se ještě nestalo, že bysme nehráli v plnym počtu, ale vzhledem k tomu, že přes zimu se na to dva borci vybodli a celkovej počet hráčů tak klesnul na třináct, bude nutno se připravit i na tudle možnost.

V neděli dopoledne dorazili všichni. Krásnej počet třinácti vlčáků, včetně tří věkově zatim ještě žáčků, připravenejch nakopat Lhoťákům prdel. Přijel dokonce i gólman Venca Novák, kterej se přes zimu zamiloval, dva měsíce jsme ho neviděli a s jeho dalším působením v týmu to vypadalo všelijak. Domluva asistenta Gadži ale dopadla na úrodnou půdu. A nutno podotknout, že pro mančaft jen dobře. Venca se svými dvěma metry vzbuzuje respekt a  v zápase nás nejednou podržel. I když jeho brankářskej styl je – no, svéráznej.

Začátek mače patřil hostím. Naši kuci jsou hrozně hodný a většinou čekaj, až jim to tam soupeř nasype a teprve pak začnou trošku hrát. Tentokrát jsme ale úvodní nápor ustáli a  postupně přebírali iniciativu. K velmi dobrejm výkonům se rozehráli hlavně Martin „Kubis“ Kubelka na pravym beku a Brejla v útoku. Neustále chtěli hrát, nebáli se, bojovali, strhli ostatní.

S Gadžou jsme koučovali, co nám síly stačily. Já na jedný straně u Honzy Hollera, což je nejhodnější kluk na světě, a tak ho učíme bejt trochu grázl na tom hřišti, Gadža u Zděndy „Vokyho“ Vokáčka na pravý lajně. Chcem totiž, aby to hoši mydlili hlavně po stranách. Jako ta Barca.

První půle skončila bez gólů, v kabině jsme si ale řekli, že jdeme jasně za vítězstvím. Po pauze jsme vlítli na trávník jako hurikán a bylo jen otázkou času, kdy to tam spadne. Málem jsme se dočkali kolem šedesátý minuty (v tom stresu nestíhám hlídat čas). Brejla vtrhnul do vápna a dostal kosu – jasná pětka. Šel na ni Fanda „Všéťa“ Všetečka, týmovej bohém, kterej nevynechá jedinou příležitost vyrazit na dýzu. Nevynechal zřejmě ani v sobotu a – nedal. Nic, kuci, makáme dál!

Dočkali jsme se zhruba o čtvrthodinu později. Tomáš „Vagína“ Vágner bleskově rozehrál standardku po levym křídle na Brejlu, ten servíroval do velkýho čtverce a Michal „Kesy“ Kesner to jako správnej kapitán levačkou pověsil pod víko. Bohužel hned asi pět minut nato si vybrala slabší chvilku naše defenzíva, jinak výbornej Kubis propad vpravo, míč prošel celym vápnem a bylo to 1:1. Řikám si: „Nevadí, bod taky dobrej.“, jenže ty moji chlapi ukázali vopravdický srdce válečníků. Všéťa si nádherně vyměnil balón s Vokym na pravý straně, obešel i hostujícího brankáře a zavěsil. Nejkrásnější akce zápasu a 2:1 pro nás!

Udržet to nějakejch pět minut už nebyl zásadní problém, obzvlášť když jsme ještě mazaně takticky vystřídali. A teď už se těšíme do Radovesnic II, rozhodně tam jedem pro body.