Silver Rocket

Rickolus: Do světa, kterýmu vládnou zkratky a kde nikdo neudrží pozornost, jsem vypustil dvoualbum

Aran 13. 11. 2013

Rickoluse jsem nikdy osobně nepotkal, ale těším se na jeho koncert. Tenhle chlapík jich během listopadu odehraje po Česku celou řadu - dobrá příležitost pro krátkej rozhovor. Pojďme na to.

Dost lidí v Česku tě bude znát asi jen díky spolupráci s Astronautalisem, Andy tady už několikrát hrál a když jsem se s ním potkal posledně, mluvil o tobě fakt moc hezky. Jak jste se vy dva dali dohromady a jak vznikla „Measure The Globe“?
To je od něj hezký, díky... Známe se už od střední školy, a i když jsme nikdy nedělali podobnou muziku, navzájem jsme si vždycky fandili. Byla jen otázka času, kdy něco podnikneme společně. No a jednou přišel ke mně domů, vysvětlil mi, o čem by „Measure The Globe“ měla bejt, sednul jsem si k piánu a za půl hodiny byla ta písnička hotová. Šlo to rychle a bylo to skvělý.

Budete spolu ještě něco dělat?
Tím jsem si jistej. S Andym to jde vždycky neuvěřitelně snadno, od „Measure The Globe“ už jsme zkoušeli pracovat i na něčem dalším.

Andy vydává na Fake Four a ty na Circle Into Square – z dálky se zdají oba ty sesterský labely těsně propojený a připomíná mi to víc komunitu, než jen nahrávací značky.
A tak to přesně je, jsem rád, že to tak působí. Je to taková rodina úplnejch podivínů, zvláštní ostrov pro skvělý lidi. Na Fake Four nejdřív vydávali moji kamarádi Electric President a ty o mně řekli Ceschimu, zakladateli Fake Four. Zavolal mi na Novej rok 2010 a v tom roce pak vydal moje první album „Youngster.“ A tím to začalo, díky nim nejsem jen chlápek v Jacksonville na Floridě, co si nahrává svoje věci v kůlně. Díky Fake Four a Circle Into Square se můžu podívat do Evropy a hrát tady koncerty, tohle je kurva úžasný.

Když už jsi zmínil „Youngster“ – nový dvoualbum „Troubadour“ je z mýho pohledu zvukově jednodušší, což vidím jako plus.
Fakt? To je zajímavý, že to na tebe tak působí, mně jak chybí odstup, tak už tyhle věci moc nevnímám. Mám rád jednoduchost, takže díky. Ale neplánoval jsem to.

A plánoval jsi dvoualbum? Já totiž čím jsem starší, tím mám radši kratší nahrávky a tohle mě nejdřív trochu naštvalo, hehe...
Nechtěl jsem udělat 2LP. Ale nechal jsem se trochu unýst a nakonec jsem zjistil, že mám asi tisíc písniček. Snažil jsem se v tom zorientovat a zredukovat to na nějakej únosnej počet, ale moje žena mi pak řekla: „Vykašli se na to a vydej dvoualbum.“ Poslechl jsem jí. Takže jsem do světa, kterýmu vládnou zkratky a kde nikdo neudrží pozornost, vypustil dvoualbum.

Udělals dobře, je to parádní věc. Zajímá mě, jak přemejšlíš o písničkách, když nahráváš. Máš v hlavě plán, jak to pak zahrát živě? Nebo to necháváš bejt a soustředíš se jen na tu studiovou podobu?
Jo – vím, co myslíš. Dřív jsem to vůbec neřešil a nahrál si ve studiu, co mě napadlo. Nepřemejšlel jsem nad tím, jak to zahraju živě. Ale tím, jak mám víc koncertů, tak nějak přirozeně směřuju k tomu, abych byl schopnej ty songy zahrát i živě nějak zajímavým způsobem. Tím nemyslím, že to má bejt přesně jako na desce, to ani nejde, když hraju sám. Ale koncertní podobu těch věcí mám v hlavě rozhodně víc než dřív.

Nejlepší věc na turné?
Mám rád tu jednoduchost: jedeš, jíš, hraješ, piješ, spíš – a znova. Doma někdy trochu šílím, když nemám do čeho píchnout, a na turné jsem nucenej soustředit se na denní plán, takže je to pro mě v podstatě příjemná relaxace. A mám rád nový místa a nový lidi, sakra, těším se!!!

Blbá otázka, ale zajímá mě: co teď posloucháš?
Haha, o tomhle jsem schopnej povídat si hodiny...

Stačí pár minut...
Tak jo – neposlouchám nutně nový věci. Mám teď období, kdy znova objevuju desky, který jsem kdysi poslouchal – baví mě zjišťovat, jakej dostaly novej význam. Takže mám teď nejradši „In Utero“ od Nirvany. Pamatuju si, jak mě ta deska dostala, když vyšla a já byl mladší. Dostává mě i teď, ale z jinejch důvodů. A je super pustit si nahlas „Tourette´s“, když jedu se svojí dcerou v autě a oba začneme máchat hlavama.

To zní super!
Jo, taky mám teď svojí fázi lásky k Manchesteru 90. let (pozdravy pro Křenka! - pozn. Arana), takže jedu The Stone Roses, baví mě Billy Ocean a poslední deska Sigur Ros... Jak říkám, jsem schopnej o tomhle kecat hodiny.

Tak spíš až na nějakým koncertě.
Jasně, těším se! Pozdravuj u vás!

Budu.

Koncerty Rickoluse v Česku:
14. 11. - Plzeň
15. 11. - Břeclav
16. 11. - Broumov
17. 11. - Kutná Hora
18. 11. - Ústí nad Labem
26. 11. - Jihlava
27. 11. - Brno
28. 11. - Rožnov pod Radhoštěm
29. 11. - Praha