Silver Rocket

It´s the O the double D the A to the T to the triple E!!!

Aran 24. 11. 2010

"I´m not try fucking sell million copies, I want fucking get
i-n-t-o
y-o-u-r
h-e-a-d" 

Oddateee je blázen, psychopat. Ne náhodou mám jeho koncert z 15. září loňskýho roku v Crossu spojenej se samejma šílenejma věcma – ten den odpoledne jsme hráli s Aran Epochal, Bonusem a Unkilled Worker na Palačáku v rámci Týdne nepřizpůsobivosti, odkud jsem se přesunul do Crossu, z kterýho jsem se pak přesunul úplně někam jinam magickým taxíkem Poslední Prahou... to se všechno fakt stalo? Pak si taky pamatuju poslech „Halfway Homeless“ na plný koule v autě, u kterýho mě tenkrát zajímalo hlavně to, jestli z něj vymáčknu 200 km/h – vymáčknul. To se taky stalo??? No ale k věci: Oddateee je blázen, psychopat. V Crossu hrálo tenkrát nějaký šílený francouzský (?) etno, po něm nastoupil jihoafrickej skrček Ben Sharpa (to bylo super) a nakonec Oddateee. A to bylo hodně SUPER.

Ten chlap je spoutanej atomovej hřib. Evidentně v kleci vlastní energie, kterou ale na pódiu systematicky demoluje. Bylo to nahlas jako prase, lidí v sále ubejvalo; jen pár podobně postiženejch šílenců nemohlo odtrhnout oči od chlápka, co se pohyboval jako robot, kterýmu střídavě chcípá a startuje nějakej pekelnej vnitřní motor. Málokdy jsem viděl někoho takhle propojenýho s vlastní hudbou. „Jestli milujete Dälek, milujete i Oddateeeho“ je strašně jednoduchý říct, ale bez týhle věty se prostě neobejdete. „Halfway Homeless“ je hrubá, šíleným tempem načmáraná skica nemilosrdnýho betonovýho termitiště, z jehož vyšších pater čas od času vypadne někdo, komu ruply nervy. Dälek se před tímhle světem opevnili ve vlastní zvukový ponorce, z který vysílaj řízený střely směr pevnina. Oddateee je ale s touhle civilizací pořád nějak spojenej a o to je to celý bolestnější – pořád tu má kámoše („Ricans“), na kterejch mu záleží. Nenabízí únik před realitou. Dealuje zbraně, který můžete při boji s realitou použít.

Nevím, jestli bude v pondělí na 007 Oddateee v podobným vizionářským vytržení jako tenkrát v Crossu. 2010 taky není 2009. A taky je klidně možný, že Subtitle – další génius! – bude nakonec lepší. Ale nemůžu se dočkat.

P.S. Všimněte si, že jsem nenapsal nic o KONCERTU ROKU a NAPROSTÝ POVINNOSTI! Interwebová morální většina může bejt spokojená (pochopitelně že tenhle koncert je koncert roku a naprostá povinnost...). „It´s the O the double D the A to the T to the triple E!!!”